Přípitek

Je fakt, že hlavní postava, na které celý film stojí, zrovna moc sympaťák není, fakt je i ten, že na komedii to žádná závrátná kadence vtipů zrovna nebyla. Na druhou stranu je Přípitek docela fajn příběhem s celkem originálním stylem vyprávění a dvě tři scény jsou zde fakt k pochcání smíchy. Takže za mě slušnej průměr... (25.10.2023)

"Francouzi tyhle komedie umí," prohlásila moje máti a já s ní musím souhlasit. Od dob Amélie z Montmartru a Le Prenom patří podobný typ filmů k mým nejoblíbenějším. A Přípitek, oproti nim samozřejmě větší oddechovka, si bere tak trochu z obého: "frankfonní" expozice, která se svými prostřihy pokračuje celým filmem a představuje různé scénky, které se střídají s hlavní scénou, jež se točí kolem typické rodinné večeře a zavdává vzniku nejrůznějších konfliktů; stará a nevyřčená traumata se derou na povrch. Autentické historky z rodiny, romantické a srdcebolné momenty ze vztahu, zkrátka nějak to většinou dobře známe a prožili jsme si to. Všechno je to natočeno s humorem a jakousi francouzskou milou atmosférou, kterou Tirard ukazoval třeba i v Mikulášových patáliích. Zároveň prokázal i cit pro výběr herců: díkybohu taky někdo obsazuje "normální" herce s normálními obličeji a výrazy, Benjamin Lavernhe je výborný. Film jedině skřípe v občasných vážnějších tóninách, kdy sjede z hlavní groteskní koleje a tlačí trochu na kýčovitou pilu, stejně tak hlavní postava až moc osciluje mezi totálním hňupem s neskonalým darem pro faux pas a celkem lucidním, suverénním a smířeným chlapíkem. A tím nemám na mysli zrovna to, že nesnese vláček na svatbách, maškarní večírky a kytary na party. To je samozřejmě taky fajn přístup. (08.04.2022)

Dal som si PRÍPITOK v jediný triezvy deň svojho alkoholického behu na dlhú trať a zasiahol ma z opačného konca - z pozície toho, prečo som sa na tento beh dal. Okrem toho, že je to výstižný popis rodinne-spoločenských klišé, je to aj dobrá sonda do duše nesmelého jedinca, ktorá vo svojom emocionálnom vyznení tak rýchlo preskakuje medzi totálnym rozčarovaním zo života a vzťahov a náhle vzplanuvšími nádejami na opätovné získanie pocitu zmyslu a naplnenia  z nich, že som normálne s napätím očakával, s ktorou z nich docvála PRÍPITOK do cieľa. (23.06.2021)

Zoufalá situace vyžaduje zoufalé činy, nebo alespoň přehrání jejich scénářů.. Nezvykle pojatá komedie, ve které se zrcadlí skutečnost, že v rámci komunikace v mezilidských vztazích záleží stejnou měrou na formě i obsahu. Trauma z vláčku na svatbě sdílím s hlavním hrdinou, nejlépe je vagón v danou chvíli odklidit někam do depa.. Apropo, až to skončí, nezapomeňte zamést z podlahy před televizí zbytky sutě ze zbořené čtvrté stěny.. (31.10.2023)

Přípitek je film o pětatřicet let starém Adrienovi, které sedí na rodinné večeři a v hlavě si přemítá 38 dní starý rozchod se svojí expřítelkyní a vizualizuje si svůj „přípitkový“ proslov na plánované svatbě své sestry. Po celou dobu filmu se mu hlavou honí různé scénáře, které divákům představuje tak, že k nim mluví napřímo. Po čase je právě způsob prezentace snímku velmi otravný, a pokud Vám není hlavní představitel, Benjamin Lavernhe, sympatický, začnete se brzy po začátku nudit a 88 minut dlouhý Přípitek se Vám bude zdát jako věčnost. Film jde svým zpracováním připodobnit k dlouhému stand-up dramedy výstupu, kdy je bohužel vypravěčem silně nesympatická, egocentrická, hypochondrická a emočně narušená postava. Pokud si kladete otázku, zda se divák alespoň u Přípitku zasměje, tak je odpověď též záporná – pětkrát, a to hodně zlehka. Osobně mi největší radost udělaly závěrečné titulky, při nichž hraje song „Sarà Perché Ti Amo“ od Ricchi E Poveri. Jedna hvězda za snahu o netradiční filmové zpracování pro artové nadšence. V multiplexech nemá takový snímek místo, a tyto kino řetězce pouze hazardují se ztrátou svých pravidelných návštěvníků. Pro typického filmového konzumenta je Přípitek ztrátou vynaloženého času a peněz. 👎 (27.06.2021) (28.06.2021)