Komisař Rex

Seriál jsem poznal už v dětství, když ho dávali někdy asi na začátku tisíciletí večer na Primě. Je to totéž pořád dokola, ale když se člověk podívá jednou za čas, celkem pobaví. Reginald (R.I.P.) spolehlivě přehrává zbytek obsazení, takže jsem díly s jeho náhradou asi neviděl. Přestože to asi nebude možné, rád bych jednou viděl crossover s americkým MacGyverem nebo A-Teamem, pokud se objeví podobně nadějný psí herec. Nebo klidně ho vytvořte v CGI a přitvrďte jeho povahu místy až na 'mcclainovskou'. ;) (poslední 2 věty vycházejí zhruba z malého dětského snu, takže je neberte tolik vážně) (04.10.2016)

Jistě, housky se salámem, to byla děsná trapárna, ale jinak jsem Rexe zbožňoval. Svého času a na velmi dlouho můj nejoblíbenější seriál, který stál u zrodu mé obliby detektivek. Díly s Moserem i Brandtnerem byly skvělé, bohužel když přišel Hofman, tak šel seriál ke dnu. To už ho zachraňovala jedině Elke Winkens, která byla fakt rajcovní a díval jsem se pak na Rexe už jen kvůli ní:) (23.01.2009)

Nekdo nedostatek invence, kvalitnich scenaru a hercu zkousi nahradit psem (Komisar Rex) a nekdo zase co nejvetsimi vybuchy (Kobra 11). Ja sem jednoznacne pro psa !! PS: ty 2 hvezdy sou jen nez se pes okouka, pak uz to nad vybuchama vitezi zkutecne jen o cumak. PPS: Male deti co chtej / maj psa si pridaj 2 hvezdicky. (22.07.2005)

Budu teď krutě upřímný, čímž možná leckoho naseru, ale to už je holt můj úděl. Tak tedy s pravdou ven: Nesnáším čokly. Odmala. Pudově. Stejně jako mám pudově rád kočky. Nesnáším pejskaře v parcích a lesích, když na kilometry daleko zasviňují éter svým neustálým neurotickým pořváváním na své čokly, kterým si zvyšují svá bídná sebevědomí. Nesnáším neustálý štěkot jejich čoklů, nesnáším všudypřítomná hovna jejich čoklů. Nesnáším poštěkávání zparchantělých, rozmazlených, zbabělých, samostatného života neschopných čoklů přes ploty kdykoliv, když v meditativní náladě procházím při výletě nějakou vesnicí. Nejradši bych pod přísnými tresty úplně zakázal chov veškerých čoklů. Na bytost označovanou jako "pejskař", tedy na sběrače teplých měkkých psích hoven do igeliťáků, s odporem shlížím jako na jednu z nejnižších forem člověka, jako na nechutnou karikaturu lidské bytosti, jako na vpravdě podčlověka, 'untermensche'. Nedivím se, že ve většině kultur (jako kdysi i v té naší) je výraz "pes" ponižující urážkou, nadávkou. Hnusí se mi lidi, kteří mají čokla coby náhražku dítěte, považuju to eufemisticky řečeno za nezdravé a pohrdám jimi. Hnusí se mi rádoby dojemné a roztomilé filmy i seriály o čoklech. Hnusí se mi senilní důchodci, kteří s tupým výrazem sledují dementní seriály o čoklech, primárně určené dětem nebo absolventům zvláštních škol, mají u nich spokojený oligofrenní úsměv a držku nacpanou houskou se salámem. (17.02.2017)

Komisař Rex je jedna z věcí, které jsem začal sledovat opravdu v ještě útlém věku. Ještě si dokonce i pamatuju, že se vždycky vysílala na Primě, tehdy začátek prime dokonce 19:55! Klasický motiv policajta a psa je filmovým fandům pochopitelně dobře známý, ale řekl bych, že Rex je u nás vlastně ještě něčím víc, a i takovým synonymem pro správného Německého ovčáka. Postupem času se u seriálu měnilo hlavní osazenstvo (až do posledních řad nevydržel vůbec nikdo z původních), kdy první parta, okolo komisaře Mosera je obecně braná jako ta nejlepší, a jeho smrt je určitě ta nejemotivnější část seriálu. Po jeho odchodu nastoupil komisař Brandtner, který byl za mě taktéž úplně v pohodě, a přinesl do seriálu víc takové té akční a pohybové stránky, než jen klasické vyšetřování. Po jeho odchodu to šlo ale už definitivně do kytek, a poslední parta už byla jen stínem předchozích charakterů. No, ale těch housek se salámem se muselo na natáčení spotřebovat :) (14.09.2022)