Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (76)

PhillM. 

všechny recenze uživatele

U mého zeleného brabce! Je sice třeba ocenit vizuální podobu, kameru, výběr lokací a menšinu hereckých výkonů (Labuda a Roden). Jako nadmíru nepovedené ale vidím scénář jako celek (včetně dialogů, ze kterých je vykastrována veškerá šťavnatost), herecké výkony většiny (Poullain, Fanánek, Mrazík/Vyskočil a hlavně Bílá) a - co je nejhorší - jakousi těžko definovatelnou absenci Jarryho. Pro mě velké zklamání. (I když to tu píše každý druhý, neodpustím si poznámku - s geniálním nastudováním z 60. let s Libíčkem se toto nemůže měřit ani omylem). ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Nefalšovaná groteskní avantgarda devadesátých let. A navíc, vážně vtipná. Zobrazení věčné lidské touhy po moci, majetku a ovládání lidí, v postavě zbabělého, negramotného primitiva z dna sociálních poměrů, který za pomoci, čeho jiného než násilí, vyšplhá na vlastní trůn, na kterém v podvlíkačkách s načesaným kohoutem a ukradenou korunou rozhoduje o osudu národa, je chvílemi až geniálně trefné. A to bez diskuze díky dvojici Labuda - Bílá. I když Lucku musel režisér nepochybně držet dost na uzdě, což např. Troška neřešil, spíše naopak, zde jí to sedlo úžasně. I Karel Roden tu herecky tak nějak nachází sám sebe. Vskutku skvělá legrace a originální zpracování mne stále nutí přemýšlet ještě o jedné hvězdičce navíc. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Brabcův "Král Ubu" rozhodně není bezchybný. Ke kladům jistě patří dosti neuvěřitelná stylizace celého filmu, která je konzistentní a v rámci možností vcelku vystihuje kvality divadelní předlohy. Rozhodně skvělý je také Macourkův scénář a to i přesto, že z něho ve výsledné realizaci asi opravdu zůstalo méně než by bylo zdrávo. I tak funguje rytmus a pointování příběhu téměř na výbornou. Rozporuplné dojmy může působit herectví, přičemž herecké výkony některých zúčastněných jsou i dosti špatné. Brabec zkrátka nezapře, že je kameramanem a nikoli režisérem. Celý film je proto především navýsost estetickým dílkem... Jednotlivé scény lze vnímat podobně jako obrazy v galerii... Nechat se naplnit tvary, zvuky, barvami, pohybem, kompozicí, rytmem... Zatímco ovšem kamera, kostýmy, výběr lokalit, či použitá hudba jsou mistrovskou ukázkou filmového umění, herecké výkony nikoli. Brabec Evidentně příliš nedokáže herce vést. Neumí v nich vybudit ty správné emoce, protože sám je spíše plachý pozorovatel. Neumí předat vztek, strach, napětí. Dobří herci (především Labuda v titulní roli) hrají výborně, protože režijní vedení ke slušnému výkonu až tak nepotřebují, mnozí jiní ovšem působí notně prkenně a především podivně unyle. (Tak mě tedy zabijte, no) Mnohé scény působí nechtěnou trapností. To všechno přesto, že i herecké role podléhají velké stylizaci, která mnohé nedostatky zakryje a omluví. Zajímavý je herecký výkon Lucie Bílé. Chyby Brabcovy (ne)režie Bílá vynahrazuje svojí obrovskou energií, živelností a vrozeným komediálním talentem. Rozhodně je její výkon tím nejlepším, jaký kdy před kamerou podala... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Oskar, Morien, Ruut, Adman ()

Mouzon 

všechny recenze uživatele

Ve (zatím viděných) filmech F.A. Brabce absentují postavy. Svádí k tomu fakt, že si z literárních adaptací (jiné Brabcovy snímky jsem doposud neviděl) vybírá díla, která neobsahují hrdiny, ale pouhé typy a schematické konstrukty - které ale v předlohách (díky žánru nebo celkovému smyslu) fungují. De facto žádné z Brabcem adaptovaných děl nemá příběh (lyrické balady, absurdní hra, romantická báseň, lyrizovaná novela). Brabec je "vizuální" režisér, což je logické, ale bohužel to nestačí. Naprosto neumí vyprávět příběhy (které si, pravda, k adaptování ani nevybírá) a dokonce neumí vyprávět ani obrazem, neumí dát obrazům ideový smysl apod. Jeho snímky tak připomínají kamerová cvičení, v nichž herce nikdo nebyl schopen donutit hrát a ti tak pouze deklamují text (doslova text - nejedná se o scénáře). Když to teď hodně zjednoduším, tak Brabec stojí přesně mezi narativní a nenarativní kinematografií - jeho filmy ani nevypráví příběhy, ani nenesou žádné ideologické poselství, jelikož to jsou pouhé obrazy bez náplně a beze smyslu (o koherenci nemluvě). KRÁL UBU mi přesto připadá jako záslužný počin, jelikož alespoň náznakem připomíná jedno veliké dílo (KYTICE záslužná není, jelikož ilustruje a připomíná literární dílo, které ale připomínat nepotřebuje, jelikož jej všichni znají; potřebovalo by spíše adaptovat). ()

Pethack 

všechny recenze uživatele

Nechávám se unést obrazy, barvami, výtvarnem a snad i kapitánem Obrubou, ačkoliv Roden zde spíš jen dává tušit potenciál, který nebyl využit (ovšem přirovnávat jej k Nicholsonovi v Shining - to chce odvahu). Nechávám se unést a hodnotím poměrně vysoko, ačkoliv film zrovna srší typicky českým šaškovstvím (přiznávám, že původní hru jsem nečetl, nicméně z komentářů jsem nabyl pocit, že má odlišné vyznění), zkarikováním určitých jevů tím, že jsou dovedeny ad absurdum, jsou předloženy v čisté formě aby divák náhodou neměl nějaké pochyby o tom, co je černé a co bílé, čemu se má smát a na co má nadávat. To, co se tváří jako kritika společenských jevů se tímto stává pouhou fraškou..... Nemám rád tohle české komediálno. Mám rád obrazy. A kapitána ObrUbu,-) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)
  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)

Reklama

Reklama