Den cvoka

..... „Bojím se ráno vstát, bojím se dne. Každý den se ráno bojím otevřít oči.Ze strachu před světlem. Vůbec nevím co s novým dnem. Nemůžu... O kurva! Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého Amen. Mám sice nějaké závazky, ale ...prázdnota. Jako by vůbec nemělo význam, jestli vstanu, nebo nevstanu, jestli budu nebo nebudu něco dělat. Do hajzlu. Hygiena, jídlo, práce, jídlo, práce, kouření, prášky, spánek. Kurva, do prdele.“ Tak začíná velmi hořká, místy velmi vulgární Komedie/Drama?! Těžko říct. Každodenní zvyky, ta rutina, ke které každý jednou dospěje, nutkavé rituály (to naštěstí postihne jen někoho). Prostě jeden den života, viděný z té beznadějné strany. Politika : „Tolikrát jsem si sliboval, že se tím vším nebudu nervovat. Proč se zabývat problémy téhle země, které i tak nemůžu ovlivnit.“ Výplata : „Neuvěřitelné. Ne, to nemůže být pravda.. tohle mi platí. Jako by mi někdo dal přes hubu! Do prdele, kurva!“ Budoucnost: „Nevidím žádnou budoucnost. Jsem na prášky, úplně rozložený. Smrtelně unavený i když jsem v životě vlastně nic nedokončil.“Atd. Atd. A ode mě už jen doporučení „Dzien swira“ musíte vidět a hlavně ti trochu dospělejší. Tak snad ještě malá modlitbička na dobrou noc „Prosím Boha, Ježíše, Marii a Syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada souseda, rodáka a vraha. Aby mu vykradli garáž, aby mu zahýbala žena. Aby mu vypálili obchod. Aby dostal cihlou po palici. Aby si jeho dcera vzala Cikána. Aby měl AIDS a rakovinu“. (04.08.2006)

Koukám, že polská kinematografie skrývá všelijaké klenoty. Třeba takový Den cvoka. Koho by napadlo, že někdo něco takového vůbec kdy natočí. Jasný, že u tohohle magora se musí každej alespoň trošku najít. Taky jsem se přistihnul, že některé věci, které tam popisoval, dělám i já. Jiné třeba neznám, ale dokážu si je představit. O to je to horší…No a Marek Kondrat? To je obrovská síla tohoto filmu. Ten toho cvoka hraje tak přesvědčivě, že jsem se místy smál, až jsem se bál, že si hubu roztrhnu. Škoda ale, že takhle brutálně zvedlá laťka se neudrží po celý film. Když cvok přestane kafrat a popisovat svůj den, setká se třeba se svým synem, což už taková jízda úplně není. Nakonec se ale zase vrátí k tomu cynickému kafrání a zábava může pokračovat. (27.08.2015)

Bol som dosť zvedavý na film, o ktorom som si prečítal najmä pozitívne hodnotenia. Nemôžem sa však s nimi stotožniť, pretože som videl iba priemerný film. Dosť ma aj pomýlilo, že je označovaný okrem drámy aj za komédiu. Myslím, že som sa raz pousmial, ale to je na označenie komédia dosť málo. Tiež ma prekvapilo, koľkí vo filme spoznávali časť zo svojej povahy alebo zo správania blízkych. To sa mi nepodarilo. Celkovo na mňa film pôsobil smutným dojmom, ľútosťou, že ľudia žijú aj takéto životy. (18.03.2023)

„Vždyť pořád odpočívám, musím si přece odpočinout!“ Povedená a brutálně trefná satira. Až na pár odlišností jsem měl neustále pocit, že ten film zrcadlí můj vlastní život, tak moc jsem hlavnímu hrdinovi rozuměl a viděl řadu věcí stejně. Bavil mě jeho cynismus, film měl řadu chvilek, u kterých jsem se mohl sice hořce, ale upřímně zasmát. Politická reprezentace, puntičkářství, plánování a rozpočítávání takřka všeho, smysl pro řád, libování si v zajeté rutině, život v paneláku, potýkání se s čtyřnohými mazlíčky (a hlavně páníčky), problém se ženským pokolením, autobusová a vlaková doprava, oživování si nostalgické vzpomínky na dávnou lásku, pobyt na pláži, pás televizních reklam či Poláková modlitba (aplikovatelná i na Čecha). Jedna trefnější situace než druhá. A nad tím vším marné snažení hlavního hrdiny dosáhnout odpočinku, klidu, míru…Nadčasový film, jenž mě navíc zastihl ve správné náladě, lehce tedy nadhodnotím, dám slabších 5*. „Vlastně nemám místo na ženu svého života. Sním o ní, ale nemám pro ni místo ani čas.“ (19.02.2023)

Scénář: Marek Koterski .. Ostrá satira zkurwené všednosti! Jízliví epizoda ze života stárnoucího polského občana, který žije utopen v každodenním stereotypu, kdy ztratil veškeré iluze či cokoliv, co by jej motivovalo do dalších let života. Šablona, která by šla stejně snadno aplikovat na každodenní život nejen v Polsku, ale i u nás či okolí, zejména díky podobnému prostředí a společenským poměrům, protože takoví lidé, jako hlavní postava, žijí nejspíše všude na světě, jen to prostředí společnosti, kam míří řada vtípků, se liší. Nejsmutnější je, že tento zkurvený pseudosvobodný systém nás možná také semele .. 7x dokola!!. A Marek Koterski si tímto zadělal na přední místo v mém žebříčku neznámých evropských režiséru o kterých si rád doplním znalost. (04.10.2006)