Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Film, který je i po letech stále silný, stejně jako kniha. Temný příběh, kde je buď noc, nebo prší, či spíše leje, a slunce se ukáže jen na jednu malou chvíli, když se Ulrika vydá do městečka pro léky. Hudba a vynikající kamera dodávají nezbytnou ponurost a přibližují snímek k vrcholným dílům Vláčilovým. Syrovost ještě podtrhují brutální vraždy, které přeci jen nebyly v českých filmech až tak běžné. Pro mě asi nejlepší Svobodův film. Velké plus je obsazení J. Brejchové do čela wervolfů. V knize má tuhle úlohu muž. Její sametový hlas a tajemná aura způsobují, že divák se k ní nedokáže jednoznačně postavit. Je bestií, nebo se jen pokouší ochránit ty, kdo ji následují? Vedle Údolí včel a Adelheid nejlepší film podle Körnera. Balada, kde vina a trest jdou spolu ruku v ruce... ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Kam se hrabou pracně budované americké horory, tady stačí Lubin Kostelka s koněm, jedoucí ponurým lesem a máme atmosféru, že by se dala krájet. Velmi dobře stavěný film, podle skvělého Körnerova scénáře, korunovaný výbornými hereckými výkony. Kdyby někoho zaujal zajímavý dřevěný kostelík, který se ve filmu několikrát mihne, tak vězte, že tento stojí v malé polské vesničce Kamieńczyk - přes kopec od českého Mladkova. ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Zvláštní film, který je na československou tvorbu až nečekaně atmosférický. A taky ani moc nenudí. Co je na něm ale nejvýraznější, je precizní filmařská práce. Tak dokonalá práce se světlem, tmou a stínem se jen tak nevidí a klobouk dolů před štábem, že to tak perfektně zvládl. A tak kamera sama o sobě je taky úžasná. Na československý film je tady překvapivě i víc krvavých scén, než by člověk čekal, ale mě se ta "odvážnost" na tom líbila. Dost scén je zde překvapivě silných a myslím, že na tenhle film jen tak nezapomenu. Být o něco silnější, dal bych i víc, takhle jenom 4* ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

"Zánik samoty Berhof" je surová, ponurá, silne atmosferická, povojnová dráma odohrávajúca sa na schátralom statku uprostred hôr na česko poľsko nemeckej štátnej hranici. Výborná réžia, takmer dokonalá kamera a perfektné výkony všetkých zúčastnených hercov robia z tohto snímku nezanedbateľnú súčasť vrcholu československej filmovej tvorby, ktorú dozaista dokážu vysoko oceniť všetci priaznivci tuzemskej kreatívnej kinematografie. **** ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Velice syrový film, plný přesvědčivých hereckých výkonů (v čele s perfektní Janou Brejchovou) na pozadí právě skončené války. Válka sice oficiálně skončila, v myšlenkách hrdinů však přežívá dál, jak v naivních plánech mladých Němců, tak rovněž ve vystrašených očích sotva dorostlé Ulriky, stejně tak i u československého poručíka. Na poválečnou situaci má divák možnost nahlídnout ze všech stran bariéry, jak z té německé (skrze bojechtivé mladíky i řádovou sestru) tak i z té české a polské (chudí občané i vyšší moc v podání poručíka). Není těžké se vcítit do kterékoliv strany, v každé lze najít pochopení i činy odsouzeníhodné. Temná atmosféra a dokonalá hudba dokreslují už tak dobrý film. Je jisté, že "Zánik samoty Berhof" je to nejlepší, co se během osmdesátých let urodilo a právem se řadí ke klasice československého filmu. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení probíhalo v Novém Kníně nebo také v Rychlebských horách. (M.B)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

Reklama

Reklama