Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (161)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Depresivní doba, bezútěšné prostředí, lidská krutost a Smutný záběry vás nutí hledat nejbližší trám k pověšení, ale celé je to vlastně o tom, že je ve všem potřeba najít, ať je to sebeobtížnější, kousíček svého štěstí. Třeba tím, že odtáhnu s kárkou dál.. Nabízí se porovnání s Vláčilovými Stíny horkého léta a ty mají ve své sevřenosti a vyprofilování postav navrch. Na druhou stranu nomen omen Křiváček, sic nedosahujíc šarmu Kukury, si umí získat pozornost i bez vidlí v ruce.. ()

Reklama

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Moc filmů podobného ražení v naší filmografii neni. Poněkud neutěšená krajina, životy a doba. Už to je pozitivum. Zvláštní je i obsazení, kde sice většinu herců znáte, ale rozhodně spíš z menších filmových štěků. V tomhle směru mi imponuje především p. Křiváček, kterého považuju za zajímavý, neotřelý typ herce. Příběh je založen na scénáři p. Körnera a z toho plyne i jedno mínus pro film - když člověk ví, jak dopadla jeho spolupráce s mistrem Vláčilem, přece jen Berhof nedosahuje těchto kvalit a mohl se vyšplhat ještě výš... Proto slabší 4* ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Velice syrový film, plný přesvědčivých hereckých výkonů (v čele s perfektní Janou Brejchovou) na pozadí právě skončené války. Válka sice oficiálně skončila, v myšlenkách hrdinů však přežívá dál, jak v naivních plánech mladých Němců, tak rovněž ve vystrašených očích sotva dorostlé Ulriky, stejně tak i u československého poručíka. Na poválečnou situaci má divák možnost nahlídnout ze všech stran bariéry, jak z té německé (skrze bojechtivé mladíky i řádovou sestru) tak i z té české a polské (chudí občané i vyšší moc v podání poručíka). Není těžké se vcítit do kterékoliv strany, v každé lze najít pochopení i činy odsouzeníhodné. Temná atmosféra a dokonalá hudba dokreslují už tak dobrý film. Je jisté, že "Zánik samoty Berhof" je to nejlepší, co se během osmdesátých let urodilo a právem se řadí ke klasice československého filmu. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

"Zánik samoty Berhof" je surová, ponurá, silne atmosferická, povojnová dráma odohrávajúca sa na schátralom statku uprostred hôr na česko poľsko nemeckej štátnej hranici. Výborná réžia, takmer dokonalá kamera a perfektné výkony všetkých zúčastnených hercov robia z tohto snímku nezanedbateľnú súčasť vrcholu československej filmovej tvorby, ktorú dozaista dokážu vysoko oceniť všetci priaznivci tuzemskej kreatívnej kinematografie. **** ()

Galerie (39)

Zajímavosti (5)

  • Usedlost, ve které se film z velké části odehrává, se nachází v osadě Kamieňczyk v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. (sator)
  • Tvůrci kvůli námitkám polských cenzorů vystřihli záběr ze scény, kde Milan Kňažko na konci filmu obrací Salomino mrtvé tělo - není zde záběr na její ruku. V té měla svírat kříž, který vytáhla z kapsy. (Ištván87)

Reklama

Reklama