Zánik samoty Berhof

Vlak dětství a naděje či jiné příběhy ze Sudet, působí vedle Zániku samoty Berhof jako pohádky na dobrou noc. Vlastně, kam se hrabou i leckteré horory! Atmosféra se snad ani krájet nedá, ztupili byste si nůž. Hluboké nehostinné lesy, ponuré oprýskané samoty plné hnusných zatuchlých trámů a temných svatých obrazů, obyvatelé dohnaní k šílenství, osudy o kterých by možná bylo lepší nevědět. O kladnou postavu tu skutečně nenatrefíte - snad s výjimkou dívky Ulriky a jejího otce, ač opilce a hrubiána (Ladislav Křiváček v životní roli). Výborná Jana Brejchová, přičemž nemohu zapomenout ani na Milana Kňažka, coby drsného velitele pohraničníků. Jiří Svoboda, ať si o něm každý myslí co chce, je bezpochyby jedním z našich nejlepších tvůrců. Do svého majstrštyku dle Körnerovy předlohy dal všechno. A všechno naplno. Za atmosféru a některé scény by se nemusel stydět ani Lucio Fulci (scéna s vidlema je jedna z nejnaturalističtějších, které jsem kdy viděl). Až na krev. Doporučuji všemi deseti s menším (a důrazným) varováním - slabší povahy opravdu ruce pryč. (17.01.2009)

Zvláštní film, který je na československou tvorbu až nečekaně atmosférický. A taky ani moc nenudí. Co je na něm ale nejvýraznější, je precizní filmařská práce. Tak dokonalá práce se světlem, tmou a stínem se jen tak nevidí a klobouk dolů před štábem, že to tak perfektně zvládl. A tak kamera sama o sobě je taky úžasná. Na československý film je tady překvapivě i víc krvavých scén, než by člověk čekal, ale mě se ta "odvážnost" na tom líbila. Dost scén je zde překvapivě silných a myslím, že na tenhle film jen tak nezapomenu. Být o něco silnější, dal bych i víc, takhle jenom 4* (15.02.2020)

Možná nedoceňovaný režisér Jiří Svoboda, kterému svého času - po listopadu - bylo nabídnuto na Barrandově místo kotelníka, v tomto filmu podává jeden ze svých nejlepších uměleckých výkonů. Film jakoby - ve vyhrocenější podobě - tvořil po patnácti letech určitý pandán k Vláčilově ADELHEID. Míra tragičnosti je srovnatelná, míra vyhrocenosti ještě o poznání vyšší. Cennost - a do jisté míry i nenahraditelnost - filmu spočívá v důrazném připomenutí německočeských vlkodlaků (wehrwolfů); řada českých trestně právně postižitelných excesů prvních týdnů a měsíců (přerovský případ, ústecké vraždění) byla odpovědí na tyti pochmurné zločiny páchané dávno po hodině zlých duchů (konci druhé světové války). (25.08.2007)

Silné drama, které myslím velmi dobře vystihuje atmosféru poválečného ČSR. Asi bych ho také přirovnal k Vláčilovu Adelheidu, ale ten mi přišel o něco jasnější (přítomnost Salome a její úděl zde jsem vůbec nepochopil), ikdyž ne tolik mrazivý a naturalistický jako právě Zánik samoty Berhof. Škoda jen, že se nenašla žádná postava, které bych nějak víc fandil, nebo s ní alespoň soucítil (všichni mi přišli dost divní a ujetí, včetně poručíka a té mladé holky). Konec byl zvláštní a bohužel mi docela pokazil celkový pocit ze snímku (Körnerovu předlohu jsem teda nečetl, ale jako diváka nepoznamenaného knihou mě to náhlé oživnutí jedné z postav, řekl bych už dávno mrtvé, docela naštvalo), takže celkově bych to viděl na slabší 4*. (25.05.2010)

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! (29.01.2015)