Scény z manželského života

vzhledem k tomu,že Marriage story jsem dal plný počet,tak ani tady nemůžu jinak.Komorní,přesto ve výsledku docela drsná vztahová studie jednoho páru,který nemůže být spolu,ale zároveň nedokáže být bez sebe.Nechybí tu emoce,vášeň,zrada,umí to být dojemné,ale i sakra nepříjemné,,navíc je to skvěle zahrané a hlavně Jessica Chastain předvádí svůj zatím nejlepší výkon.V mnoha ohledech to bude mluvit z duše všem kdo si prošel nějakou tou vztahovou krizí...85% (11.10.2021)

Scény z manželského života vás donutí přemýšlet nad vztahy obecně i nad vaším vlastním vztahem. K sobě, k partnerovi, k dětem, rodině, ostatním lidem. Skoro vše se odehrává v jednom domě mezi dvěma lidmi, kteří nedokáží žít spolu, ale ani od sebe a to nejen kvůli tomu (ne)viditelnému poutu, jímž vás navždy spojí společný potomek. Těžko říct, zda s nimi budete sympatizovat, mně to třeba v případě Miry moc nešlo, protože jsem nechápala spoustu z toho, co dělala. Ale i to je na tom to plus. Líbí se mi, že se na to budete nejspíš v každé životní fázi dívat jinýma očima a pokaždé si z toho můžete vzít něco jinýho nebo se vidět v jiných scénách. Protože stejně jako se za ty čtyři roky změnili Mira a Jonathan, tak se měníme všichni. Víme. (02.11.2021)

Jedinečný počin. Minimalistická, sugestivní, autentická sonda do nitra toxického vztahu, zdeformovaných emocí a pokřivených osobních hodnot obou představitelů. Scenes from a Marriage nevynikají jen naturalisticky inscenovanými emocionálními scénami a zanícenými dialogy, ale především faktem, že se takticky a nenápadně nestaví ani na jednu stranu z hlavních protagonistů. Oba zobrazuje před kamerou obnaženě (místy doslova) na 100 procent ve svojí citové křehkosti i zlobě, v slzách i smíchu, lásce i nenávisti. Z pohledu třetí osoby odzbrojujícím způsobem obohacující a pravdivé/ze života. Někdy je nesmírně těžké "just let go" a minisérie od Hagai Leviho o tom vypráví znamenitě jako máloco. Citové peklo za zvuku monotónní hudby a statických záběrů zasněženého dvorku před domem. Piece of art. (25.05.2022)

Předesílám, že originál jsem neviděl, takže nemůžu posoudit, co je původní a co bylo zkopírováno. Ale abych řekl pravdu, tato věc je mi nyní úplně ukradená, jelikož jsem si tuto sérii užil naprosto královsky. Po scénáristické stránce se jedná zkrátka o klenot. Některé epizody v podstatě představují scény na jeden zátah a plně zde doceníte krásu nejen vypravěčského, ale i hereckého umění. To, co zde předvádí duo Isaac - Chastain je prostě fenomenální. A jejich zobrazený vztah je i přes všechnu toxicitu ten nejuvěřitelnější, který jsem za poslední dobu viděl. Tedy až na I onde dager s Noomi Rapace, kde se protagonisté chtěli celou láskou zabít, ale to je něco jiného. Musím pouze dodat, že při sledování jsem byl naprosto připoután k monitoru, v což jsem zprvu ani nedoufal. Zasloužených pět hvězd. (20.03.2022)

Mira si Jonathana utvořila k obrazu svému, s Polim by se jí něco takového nepovedlo, alespoň takový pocit jsem měl z té jedné scény. Jonathan však není bez viny, očividně mu to tolik nevadí, má sice své vzdorovité momenty, ale nakonec podlehne i tam, kde bych to už opravdu nečekal... a klidně ublíží jiným. Pouze úvodní rozhovor navodí dojem, že jsou role obráceny. Už tam je cítit, že věci nejsou v pořádku. Proto nemám žádný problém s první "scénou", pozvolna vtahuje do děje, seznamuje a vrcholí návštěvou nemocnice. Zajímavý je zvolený styl vyprávění, kdy nejprve vidíme štáb a zákulisí natáčení (vyjma poslední scény, ve které je to naopak), což působí mimo jiné až jako ujištění, že je to přeci jenom film, není. Celé je to těžce reálné, pro mnoho lidí jistě velmi osobní, fantasticky napsané a především zahrané. To potvrdí hned druhá scéna a první ostřejší výměna názoru, vůbec nejlepší část, což neznamená, že by dál už nebylo nic. Jessica Chastain a Oscar Isaac jsou opravdu sehraní, každý moment, každou emoci jsem jim věřil. Hagai Levi umí pozvolna budovat atmosféru, není to pouze odlehčení přítomností štábu, které dokáže z přetrvávající deprese vytrhnout, ale třeba detailní záběry na okolí domu, nejlepší možný odchod z každé scény a samozřejmě odkaz. Kamera však umí i v interiéru, ať už jsou to široké statické záběry na pokoje, nebo detailnější ve vypjatějších momentech. K tomu všemu minimalistická hudba, působící občas až monotónním dojmem, tak jako vztah obou hlavních představitelů. Totiž to, co je ve druhé scéně, má prakticky ve čtvrté své opakování, Mira a Jonathan se svým způsobem nikam neposouvají, ale přesto... Nemohou být spolu, ani bez sebe, z poslední scény také nejsem úplně nadšený, ovšem říct, že by to takhle být nemohlo, nemůžu, protože jednoduše mohlo, je! 85% (13.09.2023)