Jen o rodinných záležitostech

díky znalosti stranické práce , ukázal nám pan režizér, jak v praxi vypadá stranická kázeň a plnění stranických úkolů, jak dostat Slánského na popraviště 1952. dnes jsem viděl tento film po 2hé a vřele doporučuji ke shlédnutí. Co mi však chybí u těchto filmů, poukazujících na metody komunistů : morální odsouzení komunismu jako takového směru , který lidi vykořisťuje stále stejně. Ústřední výbor a strana se nikdy nedopouští omylů. Pokud někdo udělá chybu, je okamžitě vyloučen z této elitní sestavy. Naše nová garnitura elita to od komunistů okoukala kompletně, a tak strany hajzly hází mezi nestraníky ty , kteří tuto pakáž platí. No coment už mám zase kt 270/140 a nechci dostat infarkt z blbců. :-) PS po3. shlédnutí , ani se nedivím , že Svobodu chtěl někdo zabít. On o tom svinstvu věděl. Hnulo se v něm svědomí? Tento film by měli vidět lidé 20-40 letí , ti o té době vědí prd deda :-) šokoval mě bartoška s hanzlíkem: byl to stranický úkol zdraví deda:-)fascinoval mě odznak KSČ na klopě pana Bartošky deda:-) ti komunisti Hanzlík a Bartoška byli perfektní měli hlavy natřený indulonou aby dobře vklouzli soudruhům do rekta :-)17.4.2019 (06.05.2015)

"Dal jsem Vám zločince, máte trest. To si mám za Vás vymyslet i zločin?!" Krutý příběh z minulosti nepříliš dávné. Film pozapomenutý stejně, jako začínáme pomalu zapomínat na naši minulost, jež ještě pro naše rodiče byla současností. Doba, kdy člověk nevěděl dne ani hodiny. Doba, která přišla tak zákeřně těsně poté, kdy lidé uvěřili, že budou moci konečně vydechnout a volně dýchat. Ale teror pokračuje dál, jen pod zástěrkou boje za lepší zítřky pro široké masy. O to je rafinovanější, je snazší člověka zlomit, když se stává personou non-grata pro lidi, kterým věřil. Minulost připomínající nám, proč bychom si měli víc vážit současnosti. Příběh bez naděje. Neměli bychom zapomínat… (05.05.2015)

Příběh z doby kdy komunistická nebo spíš stalinistická strana zlikvidovala prakticky veškerou opozici a tak asi ze setrvačnosti se komunisté začali zavírat a věšet sami mezi sebou. Překvapilo mne že v tom šíleném světě politických monstrprocesů měl i tak člověk který se do toho soukolí dostal určitou svobodu jelikož Mrázek (Hanzlík) který před soudem popřel svoji vykonstruovanou vinu dostal mnohem mírnější trest než Steiner (Bartoška) který se k všem vymyšleným zločinům přiznal. Roden jako vyšetřovatel je skutečně demonický. Doporučená literatura: Arthur Koestler-Tma o polednách. (29.10.2012)

,,Nepadá sníh, aby svět zahubil, ale aby každé zvíře ukázalo svou stopu..." Překvapuje mě, jak dost nízký počet hodnocení má tenhle vynikající film plný zajímavých myšlenek a otevřeně bez cenzury zpracovávající období 50.let na pozadí totalitního systému. Přitom to svými strhujícími momenty (zejména drsnými výslechy) připomíná světoznámé thrillery z posledních 25 let a Jaromír Hanzlík v nezvykle dramatické roli předvedl určitě jeden ze svých nejpozoruhodnějších výkonů. Otevřená zpověď z dílny režiséra Jiřího Svobody, komunisticky aktivního i po sametu '89, ukazuje dodnes tolik diskutované komunisty v 50.letech zcela nezaujatě, jako živé lidi různé povahy, které se v hraničních situacích projevily naplno (,,...ukázali svou stopu"). Byli tady komunisti odporní, chopící se své (zdánlivě) neomezené moci, připomínající v jistých situacích nacisty a fašisty. Byli ale taky ti slušní a čestní a pak ti kontroverzní, kteří na tom tehdy byli snad nejhůř, protože stačilo pouze malé podezření a zaujatost ze strany ,,těch zlých" a klec byla na spadnutí. Není nutno hned všechny dohromady znevažovat ani idealizovat. A tenhle film to ukazuje na pozadí napínavého, atraktivního, byť samozřejmě hodně politického příběhu. V příběhu, který nechává ale nahlédnout i do psychologického prožívání postav a kde se odsouzení několika hrdinů na mnoho let stává vlastně jejich osvobozením od tyranie v podobě cely předběžného zadržení a výslechů (a dostat pak celu na 15 let s farářem v podání Miroslava Macháčka je spíš výhra :o))). Zavádějící název je ironií na přísně kontrolované rozhovory z dopisů a návštěv politických vězňů. 95% (02.12.2017)

Jistě, podobných filmů o padesátých letech je mnoho, ale tohle byl jeden z prvních, který o nich vyprávěl. Alibismus Svobody a Kolárové je hypotéza, kdyby tvůrci neměli určitou sebereflexi, nechali by podobné téma ležet. Každopádně vyrovnání se s minulostí Jiřímu Svobodovi šlo, po té hrůze, co natočil loni po ČT, jsem se chtěl mrknout na nějaký starší film pana režiséra, který ještě neznám a vyplatilo se. 70%. (02.01.2024)