Divoch

„Myslíš jen na sebe a svý potřeby. Nikdy na mě nebo na někoho jinýho. Zasranej egoisto!“ - „Já myslím na jiný lidi!“ - „Jo…jen když si ho honíš!“ Po nejasném začátku se z toho postupně vyprofiluje malinko absurdní „buddy“ film říznutý roadmovie a krimi komedií. Tahle směska pak docela dobře funguje, ač silnější momenty střídají hlušší, kterých také není zrovna málo. Oba dánští souputníci jsou vcelku sympatičtí a člověk jim fandí, aby unikli všem svým pronásledovatelům. Divák dostane názornou ukázku např. toho, že s altruismem se moc daleko nedostane, netalentovaní lovci mohou zažít svůj hrdinný moment a utéct před světem se nedá ani v rozlehlé norské přírodě. Jen mě mrzelo Martinovo vyměknutí a nepozdávalo se mi ani to, když šel policejní velitel do akce na vlastní pěst. Závěr měl svou atmosféru, která pak ve mně doznívala i po skončení. Dávám lepší průměr. „Měli bysme zavolat někoho s čuchacím psem.“ - „Jako s pátracím psem?“ - „Jo.“ - „Nevím, jestli dneska maká.“ - „Co jinýho by jako dělal?!“ - „Nevím. Je to pes...asi psí věci.“ (16.04.2023)

Divoch je síce objektívne ľahko nadpriemerná oddychovka, avšak pokiaľ ste v tom správnom rozpoložení a hlavná postava vám padne do nôty, tak sa môžete výborne zabaviť. Signifikantnou scénou je návšteva benzínky, pri ktorej hneď zistíte, či ste sa dostali na Martinovu vlnu, alebo radšej sa poobzeráte po nejakej severskej sociálnej dráme. V podobnom ironickom duchu prebieha aj návšteva vikingskej dediny a pri vytiahnutí terminálu správne naladenému divákovi padne sánka. Tvorcovia sa zrejme inšpirovali Fargom, avšak nie sú ani zďaleka tak ambiciózni. Každopádne majú všetko premyslené, čo dokazuje aj záverečná scéna, kde musíte spozorniť, aby ste zistili, o čo v nej ide. (19.12.2023)

Krize středního věku se dá řešit různě. Někdo ji řeší útěkem do divočiny. Hlavní hrdina filmu, Martin, se vzdá civilizace, obleče se do kožešin, vydá se tábořit a občas se pokusí ulovit nějaké zvíře. Což pro člověka z civilizace skončí často nezdarem a tak nezbývá, než se snížit k tomu, si zajít na benzinku pro bagetu. :-) Námět jako dělaný pro dánskou komedii. Tohle Dánové většinou umí, a proto jsem se nechal nalákat i na snímek Divoch. Tady se to povedlo tak napůl. Námět byl fajn, obsazení také a několik scén bylo výborných. Bohužel to bylo v několika částech nedotažené a občas se objevilo pár nesrovnalostí a nelogičností. Především laxní policejní pátrání po lidech běhajících se zbraní… asi by to probíhalo hodně jinak. Také mi chybělo větší prokreslení postav a třeba motivace hlavního hrdiny. Žena, děti, rodiny, práce… vše bylo fajn, ale přesto se seberu a zmizím? Jasně, je to komedie, není třeba mít všechno jako promyšlené existencionální drama. To by se ale muselo lépe pracovat s gradací příběhu a s vypointováním některých scén. V dánských filmech se mi často líbí právě to dovedné balancování na hraně dramatu a (mnohdy černé) komedie. Divoch není ovšem špatný film, jako zábava na jeden večer je fajn. Jen má k vrcholu dánské kinematografie v tomhle žánru ještě daleko. Doporučil bych spíše partu kolem režiséra Anderse Thomase Jensena a jeho filmy. (29.03.2024)

Dánská hořkosladká komedie díky údernému námětu poslouží spíše jako podnět pro divákovo zamyšlení, ale sama o sobě k zajímavým závěrům nedochází. Navzdory lehce přestřelené stopáži celkem příjemně uteče, přestože nestaví na chytlavém stylu ani třaskavém humoru. Milovníky severu ale rozhodně neurazí. Více zde. (15.05.2022)

Tohle bylo takové ulítlé dílko, začátek byl skvělý, ale pak ta ulítlost zmizela a zůstala jen akce, která nesedí do té atmosféry, takže co začalo jako divnokomedie, to skončilo jako divnoakční snímek o nevděčném tlustém borcovi s pěknou manželkou a dvěma dětmi, který uteče do lesů, aby tam ve výsledku pomáhal nepřizpůsobivému občanovi s ukradnutím peněz. Hm. No. Wow. Asi. (28.11.2022)