Nepodepsaný knoflík

Rozhodně zajímavý počin na poli české detektivky, který kazí jen nedobře zvládnutý konec...Oceňuji, že se tvůrci snažili jít novou cestou a hlavně, že se nesnažili kopírovat americké nebo francouzské vzory. "Nepodepsaný knoflík" získává body především neopakovatelnou atmosférou, která jde bohužel jen těžko popsat. Pomalé tempo, zdánlivě banální vyšetřovací metody, rozvíjející se kolegiální vztah mezi oběma hlavními hrdiny, citlivá charakteristika jednotlivých postav, skvělá kamera a především přesné vykreslení vesnického prostředí - to jsou hlavní atributy příjemně netradičního naladění této detektivky. (23.11.2005)

Celkem dobrá TV detektivka. Oldřich Vlach nepatří zrovna k mým oblíbencům, ale tady se mi fakt moc líbil. Celé je to takové venkovsky a česky trapné a upatlané, což je zároveň největší deviza tohoto nenápadného snímku. Cítím tam nad tím vším lehký nadhled. Casting vedlejších postav se taky povedl. No tak jo. (12.12.2018)

Jestli novodobá česká detektivka dlouho hledala svou tvář, tak tady jednu z těch mnoha možných našla - anti-kvintesence na efektu postavených a geniálním týmem vyšetřovatelů disponujících detektivek amerických. Ono to chce odvahu, nepřejímat zaběhlé a vyzkoušené zámořské formáty a prošlapat si televizní houštinou svou vlastní cestu. I když byl celý snímek jasně stylizovaný, opravdu se mi líbilo, že tvůrci stavějí především na proklamované regionálnosti, lokálnosti, českých reáliích a také na autenticitě práce českého policisty, tedy na zkušenostech profese, u níž se zvláště na malém městě doslova zastavil čas (vozový park snad ještě z hluboké totality, policejní služebna jakbysmet, nové technologie evidentně ještě nedorazily, důkazy se totiž nestavějí na efektních tazích testu DNA - onen knoflík by jinak musel být ,,podepsaný"). Skloubení vyšetřovatelů - zkušeného matadora a mladého eléva - je jistě model klasický a jinde nesčetněkrát použitý, každopádně vyšetřující dvojice si získala mé sympatie, už jen tím, jak umně se buduje vztah mezi touto dvojicí. A pak tu máme tu prazvláštní atmosféru, jednoznačně největší klad celého filmu. Pomalé tempo vyprávění, pozvolná dynamika, proklamovaná obyčejnost jak obou dvou vyšetřovatelů, tak i všech zúčastněných figur, předstíraná banalita celého příběhu, který na konci dostává výrazně větší rozměr než jen ryze lokální, podobně na mne působil (nyní bohužel bez té uhrančivé formy) animovaný Alois Nebel, nebo román Selský baroko od Jiřího Hájíčka... (13.10.2013)

Nepředstíraná snaha jít vlastní cestou nevyšlapanou polistopadovou stezkou přispěla k nevšednímu diváckému zážitku, na němž se rozhodnou měrou spolupodílel kvalitní scénář. Atmosféra jihozápadočeského okresního města, v němž každý zná tak trochu každého, což platí tím spíš o ještě nepočetnější policejní komunitě. Čas, který na regionu plyne pomalu, v němž všechno, co do něj vnáší pozvolný tok postřehnutelných změn, ovlivňuje v nikoliv zanedbatelné míře protagonista sám. Co v počátku vypadalo jako neumětelství, postupně krystalizovalo právě do této podoby. Prostý příběh vesnické tragédie s až nečekaně hlubokými kořeny se vyjevuje způsobem, který se maximálně přibližuje skutečné tváři opravdového policejního šetření. To, že se tvůrcům podařilo organicky do beztak nesnadného tématu vtělit i příběh specifického lidského i odborného policejního zrání, je dalším úspěchem této mimořádné televizní inscenace. Potěšila i přítomnost dnes ne příliš vídaných hereckých tváří (Jiří Holý, Petr Oliva). Skutečnost, že česká - byť i regionální (provinciální, venkovská) zkušenost - může být zdrojem velkého tématu i silného příběhu mimo dosah eletronických médií a bulvárního tisku, zřejmě zůstane nejtrvalejším přínosem NEPODEPSANÉHO KNOFLÍKU. Knoflíku, který je vlastně popsán do posledního volného místečka. Láskou, laskavostí, vůlí, lidstvím. Tím prostým a neokázalým. (02.08.2008)

Nakonec jsem byl docela mile překvapen. Mezi televizními kriminálkami přeci jen jedna, která lehounce vyčnívá z průměru. Když teda pominu problémy se zvukem, které jsou značné a od první chvíle. Dvojice protikladů: stará zkušenost - mládí nabyté odhodláním, ambicemi a znalostmi, funguje dokonale. Tím spíš, když jeden druhého umí setřít vtipným způsobem. Detektivní případ přímo navazuje na první mord staršího kriminalisty v padesátých letech. Staré křivdy a historie jsou u případů, v Česku obzvláště, kořením. A vesnice s prapodivnými a různorodými postavičkami opět nenudí, ba právě naopak. Případ nakonec nedojde svému vyřešení, pachatel není potrestán, ale celkové prostředí, způsob vyšetřování a celý případ zajímavé jsou. I když je tedy škoda, že se nedozvíme pořádně, proč samotný případ nakonec nebyl pořádně prošetřen. Mladík je odbyt tím, že byla padesátá léta a on neví, jak to bylo. (30.08.2021)