Otesánek

Myslím si, že Švankmajer si nemohl vybrat lepší pohádku, než je právě Otesánek. A pochopitelně ji zpracoval po svém, s velkou nadsázkou a svým specifickým humorem. Ačkoliv je stylizovaná do současnosti, tradiční Erbenovské motivy v ní zůstávají zachovány. Bizarních animací zde není sice tolik, jako v jiných Švankmajerových filmech a větší prostor dostávají reální herci a mluvené slovo. Není to ale vůbec na škodu, herecké výkony ústřední dvojice Veroniky Žilkové, Jana Hartla a dalších jsou skvělé. Snad asi jedinou slabinou tohoto filmu je přepálená stopáž. Přeci jen dívat se přes dvě hodiny na ,,pohádku" o které našinec ví, jak dopadne a dějové zvraty pro něj nejsou tak překvapivé není jednoduchá záležitost. Řadě lidí se proto film moc líbit nebude a já to naprosto chápu. Mě to ale celkem sedlo a dobře jsem se u toho bavil. 7/10 (23.06.2021)

Manželé Horákovi (Jan Hartl a Veronika Žilková) už drahně let touží po potomkovi, ale příroda je v jejich případě proti. Když už začíná Horáková úplně bláznit, vyřeže jí Horák napodobeni mimina z nalezeného pařezu. To ale netuší, že záchvat mateřské touhy postihne Horákovou i vůči pařezu - a ten znenadání obživne a začne jí lásku oplácet. Jenže proti normálnímu dítěti má malý Otík potřebu neustálého přísunu jídla - a když ji nedostane, najde si ji sám - dle známé pohádky zbaští kočku, sousedovic psy i sociální pracovnici... Když už nic jiného, tak je Otesánek alespoň velmi originální. Dokonce si troufám tvrdit, že jde snad nejoriginálněji zpracovaný film který jsem viděl (a zvlášť v české prostředí je to velmi pozoruhodné). Po filmové stránce už mne ale tolik neuchvátil - možná bych radši uvítal poloanimované zpracování, než loutkové. Každopádně herecké výkony jsou obstojné (a to i u přemoudřelé Alžbětky - v první polovině mne svými chytrými poznámkami vždycky dostala). Druhou polovinu filmu bych asi o chlup zkrátil, přece jen ke konci už začíná trochu nuda... (08.03.2011)

Chvályhodné, že režisér natočí dvojhodinový film, v princípe absurdný, ale nie nudný. Pán Švankmajer je špička a potvrdzuje to stvárnením Otesánka spolu s reáliami. Na československé pomery výstredná a fantastická kamera. Výber hercov je približujúci sa dokonalosti, zvlášť malá Alžbetka, Kristína Adamčová, upriamuje na seba svojim výborným výkonom pozornosť. Snímku možno vytknúť akurát slabší rozjazd a hudbu, ktorá by sa skôr hodila k hororovejším scénam. Z Otesánka neide až taký strach. (23.07.2010)

Nikdy bych si nepředstavil, že pohádka, kterou tak důvěrně od dětství znám, může být tak děsivá. Klasická švankmajerovina, která skládá poctu tradiční pohádce. Bylo zajímavé vidět Žilkovou v jiné než komediální roli. Rovněž i nápad zasadit tuhle klasickou pohádku do moderní doby je brilantní. Jak by asi uspěl Smolíček a jezinky v dnešní době? (22.04.2023)

„Jednou je to naše dítě, tak za ním musíme stát v dobrým i zlým!“ Film s osobitým Švankmajerovým rukopisem s hravou a součastně mnohdy velmi výstižnou drobnokresbou života a postaviček v činžovním domu mě chytil od prvních minut a přes některé bizarní detaily na hranici menšího hnusu jsem si ten neotřelý styl a humor tady hodně užíval. To jsem ještě ani nemohl tušit, jak silně na mě může záhy zapůsobit klasický lidový příběh o Otesánkovi, do něhož vedle spousty groteskního nadhledu vložil zároveň Švankmajer nový rozměr i v podobě hlubokého přesahu a zamýšlení nad nesnadným morálním dilematem ve vztahích rodičů k „problémovému“ dítěti. Švankmajer mi nabídl film hutný, silný a nápaditý stejnou měrou ve formě i obsahu se spoustou nezapomenutelných prvků, od krutého humoru ve jménu předstírání tehotenství až po klasickou animovanou pohádku na pokračování, že jsem přes jistou pachuť tady slintal radostí skoro jako ten Otesánek. :o) Povedený mi připadal i ten nápad vyprávět z velké části z pohledu zvídavé sousedské dívenky, která coby dítě plné fantazie, začtená vždycky do té správné a vhodné knížky, dokáže i podivné události kolem sebe vnímat ještě do jisté míry jako přirozené. I s hereckými výkony jsem byl bezvýhradně spokojen a vůbec mi narozdíl od některých spolukomentujících nevadilo, že zde Švankmajer zde příliš nevyužil onen hororový potenciál. Za sebe si dovolím tvrdit, že přímočarých braků o útocích ozrutných monstrů na nevinné lidi existuje spousta a že tímhle civilním, chvílemi až zcela obyčejným rozehráním fantaskního příběhu s prvky psychologického dramatu se naopak síla poselství a účinek teprve posilnily. Český film 21. století na světové úrovni? Tady pro mě jednoznačně... po všech stránkách. [95%] (04.11.2021)