Otesánek

nostalgické 4* Švankmajer je můj oblíbený režisér a mám zhlédnutou jeho celou filmografii a snad žádnému bych nemohl dát pod 3 hvězdičky. Tento patří k jeho průměru. Není tu sice nic nečekaného, co bych od něj neznal, ale převedení klasické pohádky do běžného života se mu povedlo. Takže kdo má rád absurdno a rád se bojí, tak si může dát Otesánka k večeři a třeba se nám všem společně podaří dostat celkové hodnocení do červených čísel :-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.02.2018)

švankmajerova poetika, zmysel pre "humor" a spôsob výberu tém i prístupu k nim mi je veľmi, naozaj veľmi blízky, je mi blízka jeho obsesia (či posesia či čo to vlastne je . . .) jedlom ako univerzálnym symbolom niečoho väčšieho a aktuálneho (a ničoho menšieho) a to konzumu . . . Otesánek je každopádne zvláštny film, je to niečo medzi psychologickou rozprávkou a rodinným hororom, je to každopádne veľmi ojedinelý pohľad na ľudskú prirodzenosť . . . inak - švankmajer je taký český gilliam, akurát je podľa mňa trochu viac filozof a trochu viac zvrhlý, čo v podstate so sebou nejako súvisí (kdežto gilliam je viac snílek a rozprávkár) (04.10.2007)

Tak tady Švankmajer šlápl dost vedle. Roztáhnout klasickou pohádku na dvě hodiny, pointu, včetně zápletky a nosného příběhu odvyprávět hned dvakrát (to jsem opravdu nepochopil) a snímat to kamerou nepříjemným a velmi nelibým způsobem, to se skoro nedá vydržet. Že jsou postavy podivné a chovají se, vyjadřují a jednají podivně, to už je u Švankmajera tak nějak norma, že jich je zbytečně moc, to už je trošku alarmující. Ale ten styl, jakým vypravuje, v kombinaci s hodně přepálenou stopáží vede jen a jen k tomu, že se film, jeho postavy i příběh utopí sám v sobě. Hartla mám hrozně rád, ale tady jakoby nedokázal ani na okamžik zapadnout do své role a jsem na vážkách, zda přehrával, nebo naopak nehrál vůbec. Nový jen odehrál svůj ňoumovský standard, jeho štěstím je, že to dává velmi slušně. Naproti tomu Žilková je ve své roli výborná. Film jako celek to však nijak nezachrání. Tohle už asi nechci nikdy vidět. (26.10.2014)

Velmi dobrá černá komedie, která je pro Jana Švankmajera dosti netradičí - animace zde není mnoho, zato herci mají překvapivě co hrát a sami nejsou obětí fázování. Veronika Žilková a Jan Hartl jsou velmi dobří, ale to neříkám nic nového. Stejně dobrá je ovšem Jaroslava Kretschmerová, na kterou se tak trochu zapomíná, a kouzelná je Jitka Smutná v miniroli sociální pracovnice. P.S.: J. Š. svého času uvažoval, že do hlavních rolí obsadí Woodyho Allena a Miu Farrowovou. (11.04.2003)

Komediální horor o přesrostlém kusu dřeva, jež konzumuje lidi na počkání, klasická pohádka jako moderní podobenství. Nějak moc nevím, co bych měl napsat. Je jasné, že v rámci Švankamjerovy tvorby se jedná o atypický film, a to umenšením prostoru animace ve prospěch živých herců; přesto je hlavní hvězdou (ne)otesaný Otík. Filmu by asi prospěla o něco kratší stopáž, nebo rozvinutí vedlejších dějových linií - na stodvacetiminutový film se toho zas tak moc nestane a ani opulentní obrazové hody, které by takový prostor vyžadovaly, se tentokráte nekonají. Zajímavé je vypuštění pohádkového konce - je nám tím snad naznačeno, že na pohádkové konce není ve světě místo, a tak raději nevědět, než trpět? Tři hvězdy jsou málo, čtyři až příliš. V tomto případě se přikláním nahoru. (29.10.2011)