Otesánek

"Já jsem totiž strašně posesivní!" Pro lidi co ocení absudrní humor jde o jeden z nejzábavnějších (a zároveň nepochopitelně přehlížených) filmů co u nás po revoluci vznikl. Styl humoru zde velmi dobře sedí k psychologicko-hororovému ději, který naštěstí není rozmělněn v nějakou samoúčelnou bizarnost a má pevnou strukturu. Otesánek působí, jakoby byl natočen o tak sedm, osm lete dříve, což ale ničemu nevadí. Jde o jeden z mála porevolučních českých filmů, který zachycuje atmosféru doby, i když mírně jiné než jeho vzniku. Klobouk dolu před Pavlem Novým a jeho schopností zasmát se sám sobě, Švankmajer zde výborně využívá komičnost jeho přirozeného stylu herectví v kontextu jeho dřívějších rolí lidových štramáků. Jan Hertl exceluje jako normální člověk, který si celou dobu silně uvědomuje nenormálnost nastálé situace a zároveň je tlačen ji řešit. Do živého pak tne Veronika Žilková, jelikož její mateřská obětavost není oproti dnes běžné až tolik přepálená (do nějaké karikuující roviny), přesto jasně vyvstává její negativní rozměr. Kristína Adamcová do filmu pasuje naprosto přesně a pan Žlábek rulez! (15.10.2021)

[LFŠ 2008] To víš, že ho mám rád. – A kdys ho naposled nalakoval? Jako vždy vynikající Švankmajer. Na LFŠ jsem se byl podívat na výstavu Salamander Jana a Evy Švankmajerových, kde byla malá i velká verze Otesánka. Lidé by si měli uvědomit, jaké hrůzy čtou svým ratolestem před spaním :-) Vyčerpávající rozbor: Angerr Copak mu nedáváme dost najíst? (07.09.2008)

Už pri pohľade na kolónku režiséra.Jan Švankmajer mi prebehli myšlienky,že pôjde o originálny počin z trochu iného súdka....Očakávaných pocitov sa mi aj dostavilo.Zo začiatku som myslel,že ani film nedopozerám, no každou minútou som sa viac a viac naladil na rovnakú notu tohto diela.Či už je film nejakým podobenstvom,alebo len zrealizovanou rozprávkou v času prítomnom je v podstate jedno.Film som si užil hlavne vďaka čierno-komediálnemu poňatiu.Dvojica Žilková-Hartl a Kretschmerová-Nový boli skvelí a ich výkon vlastne bol navýši kvôli prirodzenému prejavu,v ktorých sa našlo určite viacej z nás. (16.05.2010)

Skutočnosť, že sa jedná o spracovanie rozprávky som si uvedomila až pri prvých absurditách. Dovtedy som mala skôr dojem, že ide o spracovanie problému neplodnosti. Celkový dojem skončil pri rozpačitosti zo žánrovej rozmanitosti. Nebolo to priam sklamanie, ale nadšenie udeľovačov cien som rozhodne neprežila. (06.08.2007)

Konečně jsem měl tu čest s Janem Švankmajerem, jehož tvorba mě nijak nevábí, ale uznávám jeho osobitý styl. K Otesánkovi můžu napsat jediné, je to taková hororová pohádka pro dospělé. Koukat se na to dá a dokonce jsem to chtěl dokoukat až do konce i přes pokročilou noční hodinu. Svým způsobem to svou absudrností baví a celkové ztvárnění oblíbené pohádky, zasazené do běžného života v jednom činžáku na konci 90. let, působí dost zvláštně a raritně. Takový asi umí být Jan Švankmajer, úplně jiný než ostatní. Nezapadající do žádné škatulky, originál, který to u té velké většiny nikdy nemá lehké. Oceňuji akademii, že se nebála dát Otesánkovi Českého lva. Teď by se to jistě nestalo. (10.09.2022)