Strakonický dudák

Strakonický dudák mi připomíná takovou lepší veselohru z 50. let. Už to nejsou ty černobílé veselohry s Vlastou Burianem, Adinou Mandlovou atd. A rozhodně to také není ten typický totalitní film, který se točil v 50. letech. Je to takový poklidný film, odkazující život na venkově 19. století. Všude samé stromy, louky, písničky, kroje a občas nějaká ta víla v lese. Navíc je to už barevný film, což v té době muselo být velkým plusem. Jenže je to také strašná nuda. Alespoň dnes ano. V době své premiéry to musel být pěkný film oproti tomu, co se tehdy točilo. Ačkoliv úzce to také s totalitní tématikou souvisí, a to konkrétně ono dobové vlastenectví, které se shodovalo s komunistickou nesympatií vůči západu. [2696. hodnocení, 64. komentář, 61%] (22.08.2019)

Při vzpomínce na Steklého adaptaci Tylovy hry se každému, přes veškerou vlasteneckou snahu vybaví především hrůzostrašná scéna na šibeničním vrchu. Ještě hrůznější je však aspoň pro mne výkon Josefa Mixy v hlavní roli. Nicméně film má zajímavou atmosféru, skvělý obraz a kolorit, pompézní scény s vílami a o svátcích si vydobyl své místo na obrazovce. Zcela nadčasový je Vocílka, který nakuká Švandovi, že je muzikant světového významu a skrze jeho kumšt si nacpe vlastní kapsy. Podobně jako dnes Karel Peterka (a spol), který něco podobného nakukal Evě a Vaškovi. (18.07.2008)

Ak by som mal porovnávať s ktoroukoľvek dnešnou rozprávkovou (s)hitovkou Made In Czechoslovakia ( kde už len čakám, kedy kto vytasí z gatí mobil ), tak táto snímka z toho vychádza víťazoslávne. Poetické hranie ( dnešné herecké výkony naozaj nemajú rozprávkového ducha ) a vizuálne poňatie ( štúdiová výprava má v tomto prípade veľký podiel na atmosfére filmu ), robia z tohto priemerného diela predsa len niečo viac. (29.06.2017)

...a nejšílenější jsou duchové u šibenice. Bála jsem se jich pravidelně dlouhá léta a přála si, abych už byla velká a nemusela se bát. To se mi splnilo a teď už se teda nebojím....těch duchů. Těhle duchů. No chápete mě, těch ve filmu......Jinak - na cesty se nechystám, páč nechci dorazit někam, kde mi za moje láskyplné, nevměšujícíse a pozitivní dudání useknou hlavu. (11.11.2015)

Tylova alegorická hra plná odvahy, lásky, žárlivosti a pohádkových kouzel byla v tomto poněkud barvotiskovém filmovém ztvárnění scénáristou a režisérem Steklým zmrzačena do podoby jakéhosi socialistického kýče, v němž je Švandova lehkověrnost vyměněna za primitivní tupost a malebná česká krajina povýšena, dle očekávání, nad chaos a kluzkost cizí (orientální) říše. Mixa byl herec veskrze průměrný, naštěstí se vedle něj objevili Pešek, Hrušínský a Fabianová... Ve zpětném pohledu se ale jedná o silně antikvární záležitost, k níž současný divák bude přistupovat nejspíše s opatrností a mírným pobavením, jako k historickému artefaktu. (02.01.2009)