Adam a Eva

Stejnojmenný román Anny Ziegloserové (1883 – 1942), spisovatelky, která padla za oběť nacistickému teroru, se stal vhodnou příležitostí pro barrandovský tým v čele s režisérem Karlem Špelinou. Film, odehrávající se v exkluzivním prostředí luhačovických lázní a dalších efektních dekoracích, není sice třeskutou zábavou, jak by možná mnozí očekávali, přesto z něj dodnes vyzařuje nezměrná elegance, půvab a jemný, decentní humor. Hana Vítová jako svéhlavá a drobátko rozmazlená princezna, jejíž matinka vlastní neprosperující lázeňský penzion a František Krištof-Veselý coby syn zchudlého továrníka, který se rozhodl nenásledovat otce v jeho rozmařilých šlépějích... Navzdory tomu, že ti dva se nemohou ani vystát, na samém konci zjistí, že patří k sobě. Inu, kdo by pochyboval o dávném biblickém příběhu Adama a Evy. (03.10.2008)

Zkrátka Špelina. Tohle ani navíc není Červená knihovna, všechno je ve filmu prvoplánové a od počátku se dá předpokládat, jak to dopadne. Autorka knihy si musela vzít alespoň malý štěk, aby toto své ubohé dílko povolila natočit... Anebo to bylo naopak. To je jedno, prostě je to velmi slabé a myslím, že i herci se museli při natáčení snímku hodně nudit a hráli jenom z povinnosti a pro žold, nic jiného z jejich výrazu nelze vyčíst. (12.10.2020)

Naprosto nenáročná oddechovka, kterou jsem asi viděl už padesátkrát. Přesto jsem se nenudil, většina děje působila na takovou operetku velmi civilně, i F K Veselý se vyjímečně nechoval jako úplný blbeček. Navíc musím ocenit vcelku náročnou výpravu filmu. A tak by bylo škoda tento sice omletý, ale zároveň dobře natočený příběh házet do tak hlubokého průměru, jak to s ním prozatím zde na databázi vypadá. Dle tohoto hodnocení by nestál za pokus, a to myslím není pravda. Srovnám-li toto a velmi podobný film "Bílá vrána", vítězí rozhodně tento snímek. Není to řachanda, ale dobrý, úsměvný a zcela jistě romantický slaďák...70% (11.12.2011)

Nenáročná podívaná, kde pohodářský továrník pozná po bankrotu kdo je opravdový přítel a jeho syn zachrání před bankrotem chátrající lázeňský penzion. Komické to příliš není a romantické už vůbec ne, protože vztah Adama a Evy je tak upozaděn, že ho divák během filmu vůbec nezaznamená, a to až do chvíle kdy je mu v samotném závěru předložen „překvapivý“ vztahový zvrat. Hana Vítová protivnější než obvykle, Kryštof-Veselý vážnější než obvykle a v závěru má člověk pocit, že tu bylo víc tance a zpěvu než příběhu. (05.02.2011)

Slabota. Jediný herecký výkon, který za něco stál, bylo podání perfektní a dnes málo doceněné herečky Růženy Šlemrové, která přestože neměla moc co hrát, dokázala, že má talentu více, než zbylé osazenstvo dohromady. Vítová oslní pouze půvabem, herectvím nikoliv (mám na mysli tuto konkrétní roli, v jiných filmech ukázala, že pokud se sejde dobrý scénář s dobrým režisérem, tak zahrát umí). A samotný scénář? Škoda slov, protože ten je práve nějvětší slabinou celého filmu. Myslel jsem, že takové přeslazené blbinky se točily ve třicátých letech. Ale ono ne, točily se i za Němců... (25.06.2014)