Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nerozluční kamarádi Ondřej a Cyril, přezdívaný Cinda, prožívají první rok po úspěšné maturitě na průmyslové škole. Ondřej touží po práci na lodi, Cinda chce navštívit Paříž, kam jej pozvala teta. Oba se však musí vypořádat nejen s praxí, tolik odlišnou od školních představ, ale zejména s řadou soukromých problémů. To první zvládnou snadno a brzy po nástupu do velkého závodu se naučí využívat velkou část pracovní doby k rošťárnám, ulejvání a řešení soukromých problémů. To další už však tak snadné není. Ať už jde o Ondřejův citový vztah k prodavačce Heleně nebo Cindovy problémy s modrou knížkou. Teprve tragická smrt jednoho z nich znamená pro druhého definitivní konec mladické bezstarostnosti a lehkomyslného přístupu k životu. (TV Nova)

(více)

Recenze (192)

lennyd 

všechny recenze uživatele

Mladí a neklidní. Tací jsou Ondřej a Cyril - čerstvě dostudovaní středoškoláci, kteří si myslí, že složením maturity skončily povinnosti a konečně mohou začít uskutečňovat své velké plány. Cyril chce navštívit své příbuzné v Paříži a Ondřej by rád pracoval na zaoceánské lodi. Zatím ale oba tvrdě zařezávají v místní fabrice. Ale i zde dokážou, že jsou sehraná dvojka ... Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík - asi nejznámější dvojka konce dvacátého století. Kdo by neznal jejich Kamaráda do deště a nebo právě Vítr v kapse (i když Vítr je jen slabý odvar Kamaráda do deště). Když se to vezme kolem a dokola, tak je to film bez nějakého děje, zaměřujíce se pouze na kousky, kterými oba vyvádějí své kolegy z míry. Kdybych film hodnotil před dvaceti lety, tak se budu rozmýšlet mezi jednou a dvěma hvězdičkami (= film o ničem), ale dneska v něm vidím náhled na onu dobu pozdního socialismu.... ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Vo svojej dobe príjemný film o dvoch socialistických rebeloch, pre vtedy dospievajúcu generáciu možno aj kultový. Všetko samozrejme v rámci normy, nikto nečakal protištátne heslá a nemôžeme ich čakať ani my od filmu z roku 1982. Na hudbu tiež nie je možné povedať krivého slova, čo už bolo vtedy vyššie ako Olympic a Michal David... ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vůbec to není špatný film. Od Vaculíka a Tofiho sice člověk nemůže čekat žádné herecké zázraky, stejně jako od Soukupa ty režisérské, ale coby spoluscénáristovi se mu podařilo vystihnout zatuchlou atmosféru izolovanosti osmdesátých let. ___Postavy vyprázdněně naplňují své úlohy, které jim vytyčila ideologie, které už nikdo nevěří. Bezcílně bloumají polozřícenými fabrikami a ošuntělými městy, nic je nebaví, nic je netěší, snad jen v milostné sféře mají trochu svobody. Jinak se nemůžou vymanit zpod knuty závodního výboru, vedoucího, rodičů Jediné další místo svobodného vydechnutí - kromě lásky - jsou pro ně ruiny tovární haly, kde na ně občas zasvítí slunce a i to jim vezmou.___ A tak se upnou oba ke skoro nesmyslnému snu po volnosti. Tofi chce odjet do Francie, Vaculík na moře. Je jasné, že se jim to nepodaří a dokonce by se dalo říct, že jsou za své sny krutě potrestáni. Tofi smrtí a Vaculík ztrátou naděje, protože je už přece "dospělý člověk".___ Nemá šanci na modrou volnost moře, po šedivě zelené buzeraci vojny ho nejspíš čeká špinavě nudná (ne)existence ve fabrice, která je podle všeho kafkovsky zcela zbytečná. /1. 8. 2010/ ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Ze Soukupových filmů o mladých a pro mladé je tenhle kousek ještě nejlepší, byť už tady je znát, kam režisér neodvratně směřoval. Na druhou stranu, 80. léta jsou ve snímku zachycena slušně a dokonce můžu říct, že řada konkrétních scén z prostředí fabriky, kde jsem mimochodem začínal na stejné pozici jako filmoví hrdinové, se dokonale shoduje s mými zážitky a vzpomínkami. Patří k nim i scéna z hlasování na odborářské schůzi, kde se Vaculík s Tofim ocitli v roli kverulantů nebo zážitky s drobnými zlodějinami v jejich okolí. Celkový dojem: 50 %. ()

Mik_e 

všechny recenze uživatele

Přesně ten druh filmu, kterej se dá "sledovat" při vaření, žehlení, jako zvuková kulisa - a to nejen pro fanoušky Michala Davida. Viděl každej, každej zná, málokdo si to pustí jen tak, ale když už to v tý bedně dávaj, tak proč ne..Výhoda filmu je jeho rozdělení v podstatě na jednotlivé zážitky a situace, dá se to pustit v skoro v kterékoliv části filmu a divák se zabaví. Pro mě asi nejlepší Tofi s Vaculíkem, zde ještě navíc s krásnou Ivanou Andrlovou. Docela přjemně obyčejný film o dospívání a postupných životních desiluzích..A za tu Tofiho Jawinu se mi chce dát skoro čtvrtou hvězdu, pro tu jsem měl slabost vždy. :) ()

Galerie (25)

Zajímavosti (34)

  • Režisér Jaroslav Soukup zavzpomínal na natáčení: „Vítr v kapse je pro mě z pětašedesáti procent autobiografický. I já jsem šel po maturitě na průmyslovce v Plzni na rok před vojnou pracovat do Škodovky, takže ve filmu se odráží hodně toho, co jsem zažil. Velká výhoda byla, že jsme tenkrát mohli natáčet právě v mé rodné Plzni, kde mě znali, a přímo ve Škodovce. Ve všem nám vycházeli vstříc. Když jsme třeba potřebovali, aby byly za oknem vidět vysoké komíny, jak kouří, nebyl problém zařídit, aby komíny kouřily.“ (Komiks)
  • Zorra Ulla Kesslerová (skladníčka Ilonka) čakala pri natáčaní filmu druhé dieťa s manželom Petrom Hapkom. To prvé im zomrelo. Dlho sa z hrozného zážitku nemohla spamätať. Keď dostala od režiséra Jaroslava Soukupa ponuku na rolu skladníčky Ilonky, verila, že príde na iné myšlienky. Dotočila na jar a v polovici septembra 1982 sa jej doma v Ríme narodila dcéra Petra Hapková, z ktorej je dnes speváčka. Preto má k filmu Vítr v kapse trochu iný vzťah. (Raccoon.city)
  • Pri písaní scenára čerpal Jaroslav Soukup aj z vlastných skúseností, vrátane tej, kde sa na motorke nešťastne zabil jeho kamarát. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama