Vítr v kapse

Jak se dospívá v Americe, ví dneska už díky teenegerským filmům kdekdo. Jak se dospívalo za socíku ukazuje na jedné straně "....a bude hůř" a na straně druhé Vítr v kapse. Záleží jen na vás, kterou stranu jedné mince si vyberete. Já si vybrala Petra Nikolaeva, i když musím přiznat, že mezi teen žánrem se Vítr a kapse určitě neztratí. 50% (01.08.2017)

Film vcelku dobře, i když dnes asi spíš kouzlem nechtěného, přibližuje atmosféru v socialistické fabrice za  husákovské normalizace z pohledu dělnické mládeže, ale jinak je z větší části o ničem. Třetí hvězdičku dávám za určitý zlom, který v duši jednoho z kamarádů způsobí tragická smrt toho druhého, a za otevřený konec ve vlaku cestou na vojnu. I když tohle už je asi mimo dosah chápání dnešních mladých lidí. (31.03.2022)

První film nejlepší české filmové dvojice Tofi-Vaculík je paradoxně ze všech nejhorší přičemž to neznamená že by byl špatnej. Naopak dívat se na to dá krásně, scény kdy se ty dva vopruzujou ve fabrice jsou dost vtipný například když kýblem zlejou Augustu na hajzlíku. Film je jako společnej rozjezd dobrej ale jejich nejlepší filmy měli teprve přijít. (05.10.2014)

moc nechápu odpor vůči tomuhle snímku,...čekal jsem mládežnickou rozjuchanost, ale ta se nekonala...jediná věc, se kterou se člověk musí poprat, je Davidův vlezlý song, který ale s poetikou filmu moc nesouzní, v jedné scéně je dokonce použitý poměrně tvrdě ironicky ( Vaculík se jde po smrti kamaráda ožrat do parku a do toho zní "Já chci žít nonstop:))...film je to docela prostý a civilní, místy má až bezútěšnou náladu, oba hrdinové moc neví, co se sebou, nudí se, mají své sny, ale ty se ve finále nesplní ani jednomu - Tofi se zabije na motorce, Vaculíka odchází na vojnu a pravděpodobně se mu i rozpadne vztah......důležitou roli tu hraje i samotná fabrika, prorezlý moloch, kde se většina lidí jenom tak poflakuje a všude visí vyčpělá padesátková hesla...konec je pak až smyczkovsky apelativní...slušný film, i bez nostalgie... (20.07.2010)

Vo svojej dobe príjemný film o dvoch socialistických rebeloch, pre vtedy dospievajúcu generáciu možno aj kultový. Všetko samozrejme v rámci normy, nikto nečakal protištátne heslá a nemôžeme ich čakať ani my od filmu z roku 1982. Na hudbu tiež nie je možné povedať krivého slova, čo už bolo vtedy vyššie ako Olympic a Michal David... (01.12.2013)