Děti na zakázku

Krásná ukázka postoje autorů k ženské emancipaci. Šlégl se vysmívá prvním feministkám a přestože zjednodušuje a je tendenční, činí tak odlehčeně a vtipně. Je to útok natolik rafinovaný, že ho spousta diváků nevnímá a jen se baví. Kdyby dnešní hardcore feministky mohly, tak by tento film rozcupovaly, zcenzurovaly, pixel po pixelu vygumovaly. "Žila byla princezna. Princové se pro ni trápili a chřadli, protože ona byla tak krásná, až se z toho člověku dělalo špatně...???...neskákej mi do řeči. Když teda chceš, tak teda až se z toho člověku dělalo mdlo. Otec, všemocný král si s ní nevěděl rady, protože se princezna nechtěla vdávat...byla takovej, jak říkáme...neřádíček. .... Princ ale poznal, že se nachází ve společnosti ošklivých dvorních dam, které kazí její mládí. ... Kdyby tvoje dvorní dámy vyhlížely jen z polovice jako ty, věz, že by přestaly být nepřítelkami mužů a první by se vrhly do jejich náručí. Nezáviděly by mužům jejich práci, nechaly by se samy obdivovat... ." Z toho je vám asi jasné, jak naše milá feministka dopadne. Já se přesto/proto dobře bavil. Duo Plachta, Pešek obstaralo dostatek vtipných momentů a ten obsah...to je pro mou generaci taky k zasmání. Další střípek do mozaiky... takhle jsme tu kdysi žili. Skoro čtyři *. (21.05.2024)

Skoro to vypadá, že Šléglovi po Jarčině profesoru zbyly peníze, tak se rozhodl s celým hereckým ansámblem točit ještě jeden film, ale jaksi nebyl čas a prostor na slušný scénář. Vznikl tedy zase jeden z pokusů dělat si legraci ze ženského hnutí. Nutno ale říci, že Gustav Nezval jako doktor Mandys dává nafoukané slečince v podání Hany Vítové docela slušné kapky, i když by jeden nevěřil, co se svým nadhledem a rozhledem zrovna na takové rozmazlené slečince vidí. Její závěrečné prozření a polepšení v cirkusových scénách je ovšem hodně přehnané. Průměrnou záležitost nezachrání ani sehraná komická dvojka Plachta-Pešek. (20.06.2009)

Úsměvná, lehká oddechovka, která se nesnaží o nic jiného než pobavit vtípky na adresu kovaných feministek, a pak Plachtou a Peškem, kteří vytváří dokonale sehranou dvojku v dialozích i situační komice a strhávají na sebe většinu pozornosti, akočli zřejmě původně meli být "ti druzí" za Vítovou a Nezvalem. V rozehraných situacích, režii i vedení herců je cítit onen typicky "šléglovský" přístup k humoru a vůbec nevadí, že to jako celek nemá na vstup mezi zlatou klasiku předválečné české kinematografie. Ani po téměř pětasedmdesáti letech jsem se nenudil a nemám pocit ztraceného času. (08.03.2012)

Tento veselý film lze zařadit k dalším rutinním obětinám rozvrácené a po každém novém soustu hladovějící distribuci. Herec Čeněk Šlégl se chopil nabízené příležitosti a poté, co přinesl vlastní námět a napsal i scénář, usedl ještě do režisérského křesla. Šléglova komedie se měla jmenovat spíše Děti na zapřenou, protože k nejzdařilejším částem filmu totiž patří scény, v nichž dva zubní technici, dokonale sehraní popletové, roztočí bláznivý kolotoč pokusů co nejlépe schovat chumel dětí. Povedení bratři to všechno podnikají jen proto, aby výhodně oženili ovdovělého pana lesního i jeho vytíženého nevlastního syna. V hlavních rolích se po předchozích úspěšných filmech suverénně uplatnili Jindřich Plachta, Ladislav Pešek, Hana Vítová, Zdenka Baldová, Gustav Nezval i Theodor Pištěk. A protože nic se nejí tak horké, byla prostřednictvím tohoto filmu udělena důkladná lekce také všem feministkám a emancipovaným ženám. Nejlépe bude tu osmičku lokalizovat. – Co to je lokalizovat osmičku? – To se vytrhají zuby kolem, aby se to nešířilo. (04.10.2008)

"Poslání ženy je trochu vyšší, než názory dnešních děvčat", slyší od maminky slečna Kočí, "škoda, že není televize, to bysme jí viděli s bradavicí na nose." Silný konverzační základ, scény z ordinace s občas mírně násilnými výpůjčkami od krále komiků, ♫ slušná hudba s místy neujasněnou náladou. Komedie se zápletkou, odvíjející se od zásvětního naschválu a moderních proměn postavení ženy ... a dá-li pámbu, vyvedeme koloušky, kozí mlíko a zeleninu máme z Malešic. Výborná Zd.Baldová, kamera Jos.Střecha. (19.01.2013)