Uličnice

Už jen samotný pohled na titulky postačí, aby člověk věděl, že nemusí jít o špatnou komedii. Režisér Vladimír Slavínský  měl za sebou v té době pouze Madlu z cihelny, kterou jsem viděl já, ale jeho pozdějších filmů jsem už viděl víc. Skvělé díla jako Poznej svého muže, Dva týdny štěstí, Nebe a dudy či Právě začínáme, který se mi moc líbil. A rejža neponechal nic náhodě a obsadil rovnou plejádu skvělý herců. Ferbasová, Plachta, Pešek, Baldová, Nový, Kohout, Šlégl atd. To už musí být záruka zábavy. Věra se sice líbá s kdekým, což na tehdejší dobu muselo působit zajímavě, Jiří Málek si chvílemi musí připadat jako pedofil, a Věra Ferbasová, tehdy už třiadvacetiletá hrála, že je jí o deset méně, ale protože melodie opravdu jsou líbivé, jedná se o zábavný film. (24.08.2021)

Extrémně sebeparodická óda na barrandovskou blbost třicátých let s velice vyumělkovaným trapným scénářem, ultimativním přehráváním a nepřehlédnutelným sexuálním podtextem. Tak takhle vidím tuhle slavnou operetní taškařici, kde 23letá Ferbasová geniálně hraje třináctiletou nadrženou sirotečku ("oficiálního mazlíčka domu"), Jiří Dohnal nechápavého Matěje, Plachta dobrosrdečného podpantofláka a Zdeňka Baldová zbohatlickou "vyšší sféry" kravičku, která se lísá k hraběti "buona-sera-mama" Morreti-Novému... Nevím, nakolik byla tahle sebeparodická hříčka chtěná či nechtěná, každopádně z filmu jde cítit, že herci si natáčení užívali a měli z toho dost velký kopec srandy. Ono je to totiž opravdu tak blbé, že se u toho musím pokaždé smát...."Tak, s chutí do toho! Zde jsou mé luzné rty... Pořádně obejmout, fušerství nesnesu!" (17.03.2013)

Díky legendární komindě českého filmu V. Ferbasové dávám  4,5 * , dojem trochu kazí přebujelá hudební čísla a rádoby "humor" velmi trapného J. Kohouta, ale i za 1. čs. republiky se točily oddechovky. Akorát měly daleko vyšší úroveň než dnes ...  . P.S. : v tomhle filmu si zahrála i pozdější velká soudružka S.Svozilová, nechvalně známá NEJEN z případu paní Štěpničkové, maminky J.Štěpničky .....  . (15.08.2021)

Jaká škoda, že Krištof-Veselý nedostal možnost ztvárnit postavu Saturnina, v tomhle filmu prokázal, že v roli nekonvenčních sluhů nemá konkurenci. Úvodní scéna "baletu" internátních studentek zase ukázala, že to se současnou mládeží zase tak hrozné nebude, protože dříve bylo těžkotonážních 100% holek (zatímco dnes jen tak 60-80%). Ale zase je pravdou, že ony za to nemohly... protože tehdy byla společnost velice chudá, oblečení se dědilo minimálně tři generace a jak vidno, zrovna jako na potvoru všechny ty studentky dostaly tělocvičný úbor po nějakém prapředkovi, mezi nímž a velrybou byly tak maximálně dva, možná tři vývojové stupně, takže si v něm mohly hrát tak maximálně na nějaký zvrácený tahiti klub a né seriózně cvičit. V tomto ohledu perfektně zapadal i Dohnal, který taky neměl zrovna nejmenší konfekční číslo a s cigárkem a koňakem zrovna jako slavný letec a sportovec nepůsobil. Ovšem jeho angažování nebylo náhodné... V Německu po zhlédnutí tohoto filmu zavládlo zděšení (Hitler dostal 2 hysterické záchvaty), protože jim náhle bylo jasné, že český létecký průmysl je na daleko vyšší úrovni, než očekávali. Protože létadlo, které unese Dohnala, lze předělat na bombardér s nosností mnoha tun s minimální námahou. (10.05.2014)

Až po náhodných setkáních v Prvním políbení, Studentské mámě a Vdavkách Nanynky Kulichové se Slavínskému podařilo sezdat Věrku Ferbasovou a Jirku Dohnala jako milenecký pár. Je to s podivem, že s jeho diváckým čichem ho to nenapadlo již dříve, protože nápad to byl vyloženě šťastný. Patrně si to ale neuvědomoval, protože po té přišlo opět rozdělení v Srdci v soumraku. V dalších letech to nakonec byli Robert Land, Miroslav Cikán a Václav Binovec, kteří tuto skvěle sehranou dvojici uvedli znovu v život. Zatím byla Uličnice filmem šitým na tělo temperamentu neposedné Věrky a Jiří vedle ní tužil zkušenosti. Komedie plná výtečných vtipů a gagů, osvěžená o prostředí létadel a koktajícího herce je něčím, co mohu vidět stále. "Pochovej!" (16.02.2009)