Ryba na suchu

Veselý a milý film na smutné téma. S bravurně přihrávajícím Tréglem, Vejražkou, který je jako obvykle, a tentokrát obzvláště, nesympatický týpek, a především s vážnějším Burianem, který opustil své hyperaktivní pitvoření a stejně jako ve Zlatém dnu, nebo Katakombách to jeho komice prospělo. Přestože jsem se velmi dobře bavil, současně jsem stejně dobře rozuměl jeho smutku i pocitu bezmoci před zkázou milovaného "vodního" světa. Jeho prorocká slova, že nám to příroda jednou za ty regulace vrátí i s úroky, se již vyplnila a jako z jiného světa dnes působí muži, pro které je poctivost otázkou osobní cti. Tak pane Rybo, na vaši počest.. "Ještě jednu regulaci, pani hostinská!" (02.12.2012)

Pro mne poněkud nudná a nezajímavá komedie s Vlastou Burianem. Burian je umírněný, nehraje ztřeštěnou postavu jako např. ve filmu Provdám svou ženu a to je možná důvod, proč mi Ryba na suchu nesedla. Mám Buriana velmi rád, ale tohle bylo trochu zklamání. Leč díky Rybě na suchu můžeme vidět Vlastu v docela netradiční roli. Zaujal mě ale pan Tichý, jak ho ztvárnil Václav Trégl a rvačka v hospodě. (14.01.2009)

Nejkrásnější ze všech řemesel, má převozník u vesel... Doba byla nanejvýš zlá, důvodů k radosti čím dál méně a zdálo se, že vystrašený národ upadl do naprosté agonie. Z té jej měl pozvednout, jako už mnohokrát předtím i potom, milovaný král komiků Vlasta Burian. Jeho převozník a zachránce tonoucích, otec sličné dcerulinky a podivín každým coulem, svádí (marný) zápas o svou řeku, o zdroj obživy i potěšení, hledajíc při svém neúspěšném tažení proti poslům zkázy spásu v nedaleké hospůdce a skleničce něčeho ostřejšího. Obviňovat Slavínského a de facto i Buriana z jakékoli kolaborace by bylo ovšem nanejvýš troufalé, už proto, že scénář staví na zcela jiných principech, s nimiž politika neměla a nemá nic společného. Z historického hlediska se zajímavým a svým způsobem i kuriózním jeví herecké obsazení, v němž nalézáme budoucí operní pěvkyni, vynikající interpretku janáčkovského repertoáru, Marii Štrosovou-Steinerovou, pozdějšího komunistického podržtašku Petra Víta-Vejražku a také Annu Letenskou, jednu z fatálních obětí heydrichiády. Mizerná doba a ještě mizernější život, který ale navzdory svým tragickým okamžikům poskytoval alespoň v biografech jakýsi mlžný opar bezstarostné zábavy a zapomění, vděčnou posilující vzpruhu do dalších dní, zdobených jasně červenými plakáty se jmény popravených. Název Slavínského filmové veselohry bezděčně ilustruje dobu, v níž vznikl. Protektorát na suchu. (03.10.2008)

První spolupráce V. S. a V. B., myslím si že celkem úspěšná, i když v některých situacích i značně naivní, hlavně co se týká scénáře. Pro Buriana to byl tak trochu odklon od jeho dosavadního hraní, a jeho typické komiky založené na brilantním homuru, vtípcích a všemožných gagů. Pro režiséra Slavínského, prosté vyzkoušení a poznání Buriana, možná že s ním zamýšlel někdy v budoucnu točit více. Viz. poté ještě Zlaté dno, oba na dlouhou dobu Burianovými posledními snímky. Mnozí v tomto snímku však vidí i jistou jinotaj na podporu Třetí říše. Děj to trochu nazněčuje.. Film patří k těm lepším v Burianový filmotéce (i když se stotožnuji s názorem že by se sem více hodil možná J. Plachta, který hrál tyto role častěji a častěji točil i s režisérem Slavínským), jen mu škodí tak trochu to časté reprísování především na komerčních televizích. Burian, Trégl a Marvan jednoznačně nejlepší. (10.05.2006)

Ne že by film neměl celkem zajímavá a vtipná místa, ale celkově je to spíše utrpení při sledování vzteku ješitného člověka a poučování dalšího ješitného člověka o nutnosti změny. Jen by se chtělo tak trochu ironicky poznamenat: opravdu regulace zabraňuje povodním? Nevrací mu to příroda poté mnohem větší škodou při mnohem mohutnějších záplavách, kdy se pak regulace ukazuje jako jedna velká chyba? O jinotaji raději nebudu spekulovat, to bych měl problémy s udržením stravy v žaludku. Film je v podstatě plný ješitných mužů. Hlavním je majitel půjčovny loděk František Ryba (Vlasta Burian), který touží především po společenském uznání svých hrdinských skutků a touží po postavení pomníčku na jeho počest. A vztekat se dovede jedna radost. Dalším ješitou je inženýr František Pánek (Vítězslav Vejražka), stoprocentně přesvědčený o své pravdě a užitečnosti při rugulacích vodních toků. Rozumy rozdává jedna radost a vše pak samolibě pozoruje, nebot přeci přináší lepší zítřky. Třetím ješitou je starosta Jaroslav Hořánek (Jaroslav Marvan), přesvědčený o své univerzální užitečnosti pro městečko a nesnášející jakýkoliv náznak odporu. Z dalších rolí zaujmou Rybova dcera Ančí (Marie Štrosová-Steinerová), zakoukaná do Pánka, nešťastný účetní Vodička (Josef Gruss), podlézavý Rypáček (František Filipovský), moudrý profesor (Rudolf Deyl), a vlezlý penzista Tichý (Václav Trégl), i když ten vadí spíše svou trapností. A jako ryba na suchu si připadám já, když sleduji tento film a nedokáži pochopit důvod jeho vzniku. Že by byla nutná regulace? Myšlení? (13.08.2011)