Madla z cihelny

Jeden z notoricky známých filmů pro pamětníky, který díky slabému scénáři řadím mezi ty horší kousky. Celou dobu tam dva dospělí muži řeší jestli od nich Madla odejde, neodejde, kdy se vrátí a jestli se do pěti minut nevrátí, tak pro ni zajedou, on ji miluje, on ji nemiluje ... Gól je, když se dospělý a vzdělaný muž chová jako přihřátá hysterka, která má v úmyslu běhat po místnosti neustále dokola až do smrti. Hvězdičky dávám za paní Nedošínskou, se kterou běžel souběžný děj, jak i matka s tuctem dětí ke štěstí přišla. (28.09.2016)

Ani Hugo Haas se svou tradičně vysokou úrovní herectví, prošpikovanou jako vždy nejrůznějšími průpovídkami, tuhle chatrnou historku nezachrání. Dosti komický je taky pohled na bosonohou Lídu Baarovou, hrající prostou venkovskou dívku. Ne že by to nesvedla zahrát, i když je tu ještě překvapivě hodně prkenná, ale stejně jí to nejde věřit. (14.08.2009)

Nemam rad tuto komediu z 30. rokov z ceskoslovenskej kinematografie, lebo v 30. rokoch este nemali zacinajuci reziseri prakticke skusenosti s filmom a len sa rozbiehali. To je na filme plne poznat - chudobne dievca sa stalo zamockou panou. Divadelnost z filmu priam sala, a dialogy su miestami az podpriemerne. Na Adresu Baarovej len tolko : kedysi -tusim este za Prvej Ceskoslovenskej republiky sa hovorilo v Prahe - Baarova ma oci mandlove a Mandlova ma oci barove. No ale Baarova sa teda velmi nepredviedla : 50 % (04.10.2016)

Zbytečně dlouhé, některé scény i na 30. léta se táhnou jak smrad (nebo med, podle libosti), zbytečně se spousta věcí okecává, která je všem jasná, a oni si to ne a ne nějak naznačit, aby nakonec místo srdceryvné usmiřovací scény následoval šílený střih o pár let později... Postavy se často chovají jako pitomci, a pokud jde o tu část jakoby Pygmalion, tak Falešná kočička je daleko zábavnější. Co je tristní, že chvílemi tu nefunguje ani charisma Hugo Haase (ačkoliv si myslím, že většinu těch fórků, vtípků, dvojsmyslů a skvělých střihů vymyslel on), ale to jen proto, že prostě nemá co hrát. Příště by to možná chtělo méně scenáristů a více střihů a údernějších dialogů. Nejlepší scénou tak je nadávající sluha, naopak sólo Lídy Baarové, kde ke konci vysvětluje, jak nikomu nezáleželo na jejím srdci, jen odkrývá, jak afektovaně hysterické hraní předváděla, a že herečkou byla asi tak jako Aňa Geislerová (jakože Aňa fakt herečka není, spíš jen hérečka). (02.06.2018)

Pygmalion po česku. 1) Stylizovaný život před kamerou nemá s realitou nic společného ve většině tehdejších snímků. Proto i prvorepubliková červená knihovna není trapným přehledem nepřirozených událostí a chování, na nic si nehraje, nepředstírá, že jde o skutečnost, nesnaží se ji napodobit. Vytváří vlastní fantaskní svět, půvabný i osmdesát let po jeho vzniku. Dítě moje! Braň svou čest! Kousej, škrábej, křič!_____ 2) Začátek filmu hýří bizarními hláškami a věru neskutečnými postavičkami. Poslechněte paní, tohle dítě budete muset dát spravit. Ono teče. Naivní roztomilý humor působí svěže a současně archaicky. A Jana nemáte? Milostpane, jak bych neměla Jana? Rudo, pojď sem! Druhá půlka už nepřináší nic nového, dobré nápady jsou odprezentovány a divák jen čeká na konec. Vy vyježděný kočáre!_____ 3) 19letá Lída Baarová (Madla) si roli vychutnávala, i když jí očividně dělalo problémy stylizovat se do role prosté nevzdělané vesničanky a tak přehrávala._____ To 48letá Antonie Nedošinská (Madlina matka) poctivě předvedla svůj rejstřík, až, chtělo by se říci, Pánbůh brání. Už aby to bylo. Nebo bude mít metla trachtaci!_____ S krásným jarem / v mém srdci už starém / zhasíná pozvolna žár /, zpívá na svém zámku na Slapech 32letý Hugo Haas (majitel panství Dolanský), zatímco 29letý hezký Vladimír Borský (Dolanského synovec [sic!] Max) se sice ušlechtile, za to však nepřesvědčivě trápí s nešťastnou láskou. Okysličuj se mně! (30.06.2018)