Holka nebo kluk?

Klasická převleková komedie v tradici cross dressů, tolik oblíbených ve 30. letech. Zatímco v Německu tento subžánr definovala proslavená hudební komedie Viktor a Viktorie, my jsme dotahovali s Lídou Baarovou, Hanou Vítovou a v neposlední řadě s Věrou Ferbasovou, na rozhraní německého a českého filmu tento styl ovládla samozřejmě i Anny Ondráková. Ve variantě s Adinou Mandlovou nechybí porce toho nejlepšího z domácí dílny Vladimíra Slavínského. Skvělé obsazení i těch nejmenších rolí, vtipné dialogy, nadsázka, dobové trendy a moderní pohled na tehdejší současnost. Holka nebo kluk? umě zpracovává i takové jevy, jako je jepičí sláva umělců Velké operety, popularita boxu i na venkově a kontrastní pohled na roli mladých žen ve společnosti. V tomto je skvělým kontrastem moderní Mandlové (sice s láskou k divadlu, přesto s praktickou školou) naivní Fanča Foltová (připravující se na roli matky nejméně 4 dětí). (25.12.2020)

Tak to byl trapas, tady hrát tak se radši zabiju....Adriana Mandlová jako kluk??? To snad ani nejde, to by musel být Strýček slepý Sluha (Václav Trégl) a všichni okolo četně služebnictva!!! Že jsem se na to díval, radši jsem to měl přepnout na Vraždy v Midsomeru....ikdyž tohle bylo lepší...trošičku:-) (29.11.2008)

Milá komedie s rozkošnou Adinou aliás Ádou v hlavní (dvoj)roli. Námět je sice v dnešní době dost ohraný, ale svého času, kdy publikum bylo pravděpodobně zvyklé vídat Mandlovou v úlohách slečen z vyšší společnosti, musel působit jako závan svěžího vzduchu. Opět se sice operuje se snad nejpopulárnější zápletkou předválečných veseloher - tedy záměnou postav, a ke konci film také natahují zbytečné minuty navíc, díky hlavní představitelce se ale tato průměrná zábava snadno vryje do paměti. (07.12.2011)

Viděl jsem to v baru, kde je asi 6 (slovy ŠEST) televizí, takže ať se podíváte, kam se podíváte, vždycky čumíte na televizi. Ten film mě sral od samýho začátku takovym způsobem, že jsem myslel, že ani nedopiju pivo a přemístim se do jinýho baru asi o 200 metrů dál. Naštěstí mě zachránil telefon s MP3kama a sluchátka, takže jsem si vesele chlastal dál. Jinak tomu, že je Adina Mandlová chlap, to bych spíš věřil tomu, že Paroubek je ženská. (29.11.2008)

Dej-te si ra-dit, to ne-mů-že nikdy va-dit, když se do-ve-de-te vše-mu smát... Návod k použití se skrývá v refrénu této nakažlivě vlezlé písničky, problém je v tom, že současný divák se všemu už jen tak nezasměje. Slavínský celý ten naivní příběh inscenoval v duchu známého rčení o tom, že co se škádlívá, to se rádo mívá, Adinu Mandlovou tím uvrhl do zcela nepřirozeného formátu, nota bene v mužském přestrojení, a ostatní, včetně diváků, donutil předstírat, že není nic snazšího než sledovat nastalé zmatky v přepychovém sídle zámožného velkostatkáře. Možná, že na úsvitu nacistického teroru to byl jeden z těch vítaných okamžiků nenáročného rozptýlení, ale dnes už je ten cukrkandlový nátěr notně zašlý a oprýskaný. (03.10.2008)