Cesta na jihozápad

Za málo peněz vcelku dost muziky, vše zachránili herci, Zdeněk Podhurský se typově hodil na desperáty , Škoda nevyužitého potenciálu. Ať je to česká Aljaška slovo za snahu a umělecké ztvárnění.  dnes Češi už netočí pro hravost a potěšení ale jen pro sledovanost...Takže velké poděkování za vytvoření české Aljašky a Jiří Schmitzr si naposledy zahrál kladnou roli. Dnes kdy tvůrci mají milióny v rozpočtu a neví jak točit koukatelnej biják, na tohle by si netroufl ani Hřebejk. (20.02.2021)

Rád jsem se vrátil v čase do let svého dětství za dobrodružstvím dalekých krajů. V tomto ohledu mohu podotknout, že český filmový přepis se nijak zvláště neodchyluje od ducha jeho poutavých povídek. Ve filmu je vidět i důraz na exteriéry, kde tvůrci nahradili Aljašku sibiřskou Altajskou divočinou a také lomem u Karlštejna, zvaném Amerika, kde je výsledkem docela příjemná podívaná s nádechem trampské romantiky. Ostatně Jack London je a bude vždycky moje srdeční záležitost. (15.11.2021)

Ten příběh by možná byl zajímavější, kdyby byl celý vyprávěný z pohledu malého Stracha. Takhle to prostě nebylo úplně ono. Schmitzerův cizinec nic moc, jediný kdo to v druhé půlce držel nad vodou byl parádní padouch Zdenda Podhůrský. Někde mezi 2-3, ale protože jsem pro tenhle film měl v dětství dost slabost, jdu výš. (09.04.2017)

Velmi zajímavý film, když víte, že jde o český pokus o western. Podle mě nedopadl film špatně, já mu dávám slušné tři hvězdičky. Podhůrský si zde zahrál jako dodnes v žádném jiném filmu. Karmine, film byl natočen především v asijské části Ruska (viz. titulky), a v žádném případě není film Poklad na stříbrném jezeře levný western (je to navíc spíše dobrodružný film), vystupuje tam spousta herců, koní a je to dost akční. Navíc stál Poklad přes 3 miliony západoněm. marek - na tu dobu (1962) velice slušné prachy. S Cestou na jihozápad to srovnávat opravdu nelze. (29.01.2007)

Povídky Jacka Londona mají ohromný romanticko-dobrodružný přínos pro čtenáře pro představu, jak to v dobách, tzv. zlaté horečky vypadalo.  Případný moralizační aspekt je už jen přínosem hlavně v paradoxech osudů daných postav. Příkladem byla již krátkometrážní povídková trilogie z počátku sedmdesátých let ´Kaňon samé zlato´(1970), ´Claim na Hluchém potoku´ (1971) a ´Poslední výstřel Davida Sandela´ (1971) ukazující, co se také může stát v touze po zlatě. Režisér Zdenek Sirový se scénáristou Jiřím Křížanem se do westernové tvorby na konci let osmdesátých vrátili a natočili již snímek celovečerní, ve kterém je středem pozornosti dospívající chlapec. Tak, jako u předchozích povídek, se vsadilo na jednoduchost a minimalizaci a opět se to na české poměry překvapivě povedlo. Příběh byl sepsán na základě dvou povídek, což je znát,, takže jakoby byl rozdělen na dvě poloviny. První o hazardní hře za účelem vyhrát svobodu chlapce zneužívaného na těžké práce a druhá o honbě za pokladem mající být ukrytý v malé truhle. Snímek může připadat poněkud nudnější, ale na české poměry  a možnosti režisérovi Zdenkovi Sirovému opět povedl filmový majstrštyk, na který už nikdo nenaváže. Stejně jako předchozí povídky, ani tento, na českou kinematografii, neobvyklý filmový počin dnes v ničem neskomírá. (06.05.2022)