Černí baroni

Velmi slušné herecké obsazení, profesionální režie, výroba i distribuce. Pokud si dobře vzpomínám, šlo o první soukromně natočený snímek u nás - a pochopitelně výběrem námětu sázka na jistotu. Stejnojmenná kniha Miroslava Švandrlíka byla v našich podmínkách kultovní záležitostí, která nemohla být na plátně neúspěšná za dodržení aspoň průměrné úrovně. Z filmu není cítit takový ten poloamatérismus a neumětelství pozdější české komerce. Není to žádná velká filmařina, ale poctivě natočená lidová komedie.Jediný, kdo tehdy protestoval, byli veteráni pétépáků, kteří už v minulosti Švandrlíkovi vyčítali idealizování námětu. Celkový dojem 75 %. (30.11.2007)

Voňavka, zopakujte to! - Hovno. Ti, kteří dobu o které Baroni pojednávají nezažili, s úsměvem tvrdí, že přesně takhle to tehdy opravdu vypadalo, ale pamětníci, kteří za Čepičky skutečně sloužili, říkají, že takový bordel a absurdistán na vojně rozhodně nepanoval. Já si myslím, že pravda bude někde uprostřed. Ať tak či onak, film se (i přes hořký konec - Pepa Dvořák) povedl mimořádně a v komediálním žánru patří dodnes k těm nejlepším z domácí, porevoluční produkce. (11.05.2017)

Čo bolo, to bolo. Bohužel. Nevím jak je to možné, ale ještě před rokem jsem se u Baronů mohl potrhat smíchy. Když jsem se na ně díval teď, výbuchy smíchu se nějak nedostavovaly. Úsměv mi sice z obličeje nešel ještě pěkně dlouho po dokoukání, ale přesto už to nějak není ono. I tak je ale považuju za jeden z nejlepších českých filmů vůbec a označení 'legenda' na ně pasuje tak jako na málokterý jiný film. (23.02.2009)

Možno je to tým, že nepatrím do tej generácie, možno tým, že môj humor nie je úplne takýto, možno je to celkovou atmosférou, no tento film nepovažujem za niečo skvelé. Chápem, že po páde socializmu, teda možno skôr boľševizmu, sa tu ľudia chceli slobodne do tejto témy pustiť, so všetkým, čo ich žralo, no miestami to skôr vyznieva ako pomsta. Záver ma teda nepobavil, ba naopak. Sem tam som sa zabavil na hláškach typu, že veliteľ mal na vojne teplotu 27°C, no tá partička okolo Kefalína so svojím akože "vychcaným" správaním bola pre mňa tak akurát k úškrnu. Možno keby spojili to najlepšie z filmov Tichá bolesť, Tankový prápor a tento film, tak by to bol kultový film ohľadom vojakov v socializme podobne ako je kultový film Pelíšky pre udalosti okolo roku 1968. Vojenčina svojho času nebola nič zábavného. Keby o tom chceli natočiť dramatický film, scenár by musel byť veľmi dlhý, to by bolo priam na seriál, no niekedy sa treba aj pobaviť aj na zveličených absurdnostiach. (09.09.2013)

Typická ukázka filmu, který není nikterak zázračně natočen, ale herci (zejména pánové Landovský, Schmitzer a +- i Donutil) jej dokáží táhnout takovou silou, že neexistují hluchá místa. K tomu bych připočetl některé geniální narážky, které pochopí jen člověk alespoň trochu znalý (např. hláška "..a tak sme tých bolševikov bili.." je pravdivější, než se může zdát...historicky gramotní vědí). Jednoznačně jedna z nejlepších porevolučních komedií. Častá kritika, že film zlehčuje vážné věci, je výjimečně stupidní - to by člověk musel mít problém s každou komedií, která se odehrává za války apod. "Prisám Bohu, prisám Baťku..." (01.08.2010)