Ta chvíle, ten okamžik

Tísnivá atmosféra protektorátu, příběh o obyčejném lidském hrdinství silný jak sám život, mrazivě dokonalá hudba Karla Mareše, herecký koncert Františka Němce, Daniely Kolářové a Luďka Munzara. Dosti slov, tohle se opravdu musí vidět (a nenechte se odradit ani zcestným oficiálním textem dostributora). 90%. (01.11.2011)

„Proč to neudělám? Stačí jediný pohyb k mým vlastním žilám a všechno skončí včas. Ale kdo zachrání ostatní? Odpovědnost, zbabělost, odvaha, čest…které z těch slov platí právě v této chvíli, v tomto okamžiku? Ještě byl čas toho osudného dne poslední válečné zimy zabránit všemu, co se potom stalo. Neustále se na to ptám. Sám sebe se ptám od okamžiku, kdy mě ten člověk oslovil.“ Poměrně těžká psychologická látka plná morálních dilemat. Bavilo mě vciťování se do hlavního hrdiny, který se musí neustále pohybovat na tenkém ledě, strachovat se o život svůj i ostatních, a přitom u toho přemýšlet, jestli je ještě schopný se sám sobě podívat do očí. Ale ještě víc než na myšlenkách, film stojí na hereckých výkonech Němce, Kolářové a (démonického) Munzara, všichni 3 byli výborní. Na druhou stranu, ideologický podtón tu cítit je (i když nijak zvlášť otravně), ovšem hlavně mě dráždilo, jak se tu některé postavy veřejně a bez strachu vysmívají okupantům a kolaborantům, to mi příliš uvěřitelné nepřišlo. Celkově dám slušné 4*. (14.03.2021)

Tlak a situace za německé okupace nebyla lehká nejen pro osobu primáře, který si musí vybrat mezi kolaborací a odbojem, jeho volba mu pak v životě rozhodně klidu nepřidá, nemluvě o pomluvách jdoucí městem. Ta tíživost celé situace dodává filmu na síle, temná atmosféra je pak podtržena pochmurným prostředím. (28.07.2013)

Moderní české dějiny jsou pro člověka v jakékoli aspoň trochu významnější společenské roli plné nástrah. Každé rozhodnutí přinese nějaké následky. Co je dnes správně, bude zítra špatně. A naopak. Za války se ta rizikovost ještě zvýšila. Tohle se Sequensovi povedlo. On měl vůbec pro tahle historická dramata cit. (12.12.2023)

Skutečně nečekaně dobré zamyšlení nad hrdinstvím a vlastenectvím, aneb každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Jsou tací, kteří mají svalnaté řeči v hospodě a ve chvíli, kdy nic nehrozí. Takoví lidé, jako byl zde Vinklář, ti určitě v první den po osvobození začali vyhledávat a lynčovat skutečné i domnělé kolaboranty, aby ukázali, jací jsou hrdinové. A pak jsou tací jako je hlavní hrdina filmu, který musí každý den svádět souboj odvahy, svědomí a odpovědnosti za další lidi, rodinu, zaměstance, pacienty. Též dobrá studie české povahy, nerad přiznávám, ale je to tak. Když tak vezmu ten první typ, skoro mi ani nepřijde tak obludná postava gestapáka Munzara, ten alespoň bojuje za svoji stranu. (06.06.2020)