Režie:
Martin ScorseseKamera:
John M. StephensHrají:
Barbara Hershey, David Carradine, Barry Primus, Bernie Casey, John Carradine, Victor Argo, Martin Scorsese, Franklin D. Roosevelt, Harry Northup (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V době hospodářské krize se mladá žena spolu s odborářským vůdcem dají na cestu zločinu.
Amerika byla ve 30. letech svobodnou zemí. Jen Bertha (Barbara Hershey) byla ještě o něco svobodnější. Skutečný příběh Berthy Thompsonové z Arkansasu, která si kvůli cestování v železničních vagónech pro dobytek vysloužila přezdívku Bertha z dobytčáku. Široké srdce mladé Berthy je navzdory nelehkému životu v době hospodářské krize 30. let plné krásných ideálů. Zamiluje se do Big Billa Shellyho (David Carradine) a společně chtějí bojovat proti nepravostem páchaným železniční společností. Jejich boj za spravedlnost se však náhle promění v otevřenou rebelii. Stane se z nich neporazitelná zločinecká dvojka, o níž kolují legendy po celém americkém Jihu. Jsou známí nejen vášnivou láskou, ale i násilnostmi. Nemilosrdně se vyrovnají s každým, kdo se jim při přepadávání a rabování postaví do cesty. Život na útěku však připraví řadu nástrah jejich lásce i osudu. Druhý celovečerní film Martina Scorseseho vznikl v nízkorozpočtové produkci nezávislého producenta Rogera Cormana, v jehož dílně dostali příležitost k debutu mnozí režiséři tzv. nového Hollywoodu. Snímek Bertha z dobytčáku je inspirovaná autobiografií Thompsonové nazvané "Sisters of the Road" a legendou o slavných milencích na cestě zločinu Bonnie Parkerové a Clydeu Barrowovi. Autentickým zachycením dobové atmosféry a postav se Scorsesemu podařilo obohatit příběh i o výrazný sociální rozměr. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
„Nice work, but don’t fucking ever do something like this again“, poradil John Cassavetes Scorsesemu po zhlédnutí jeho béčkové odpovědi na Bonnie a Clydea. Motivací k natočení exploatační road movie, absurdně kombinující levicovou ideologii s křesťanskou symbolikou, byla začínajícímu režisérovi kromě peněz údajně možnost zakonzervovat na filmový pás prsa Barbary Hershey, která hraje v zásadě prostitutku (a které se Scorsese za tuto výhradně fyzickou roli „omluvil“ jejím obsazením coby Máři Magdalény v Posledním pokušení Krista podle románu, s nimž ho prvně seznámila právě Hersheyová). Film vybočuje z průměru několika vizuálně nápaditě řešenými scénami a dvojstranným uplatňováním násilí, jež je díky výrazům herců a pozornosti věnované obětem buďto brutální (v podání fašizoidních autorit), nebo spravedlivé (v podání odborářů). Vzhledem k zadání a podmínkám natáčení se vcelku pochopitelně nejedná o žádné veledílo, ale při žádném důkladnějším rozboru motivů ve Scorseseho filmografii by nemělo být opomenuto. 55% ()
50% s odřenýma ušima za finální masakr, jinak Scorsese neScorsese dost nuda a většinou hodně o ničem, navíc občas vážně blbě natočený a s několika do očí bijicíma chybkama. Navíc ta krev je jak v Suspirii a některý scény kolikrát navazujou úplně jinak, než by asi měly (postava se usmívá a kouká doleva, najednou do země a vážně, atd.). ()
Koleje, spojnice mezi dvěma městy, ze které se nedá odbočit, tady představují svobodu pro partu odborářů v době ekonomické krize. Určitě se vyplatí do tohoto vlaku naskočit, protože vždy stojí za to vidět, že i tvůrce formátu jako je Scorsese začínal obyčejným béčkem, jež není ničím jiným než variací na Bonnie a Clydea. Bertha z dobytčáku se může pochlubit dobrými herci, hezkou hudbou a rozumnou stopáží, ale veškeré snahy na vyšší hodnocení sráží k zemi opravdu šílený střih. Sice jsem nechtěl vyskočit za jízdy, ale zázrak to také není. Takže na konečné stanici mi z toho vycházejí tři hvězdy. ()
Raný Scorsese z produkce Rogera Cormana je variací ( také prý podle skutečných událostí ) na Bonnie a Clyde Arthura Penna. Slabší scénář bez zajímavěji napsaných postav povyšuje co jiného než Mistrova režie. Díky němu má film svižné tempo a nadprůměrně inscenované sekvence násilí ( i přes zřejmý nízký rozpočet ). Především závěrečná scéna s výbornou vizuální stránkou se vryje do paměti. Hersheyová i Carradine průměrní, s několika vkusně natočenými nahými scénami ( přičemž první mi připomněla Kdo to kepe na moje dveře ). Čistých 70%, uvažoval jsem o 4*, ale zážitek brzy vyšuměl, nic emocionálnějšího se nekoná .... Po natočení Scorsesee promítl film Johnu Cassavetesovi ( režisér proslavený nízkorozpočtovými nezávislými filmy ze 60. let ) a ten mu řekl, že strávil rok života vytvářením sračky a ať se příště zaměří na něco osobnějšího. Výsledkem byly Špinavé ulice...( zroj IMDB ) ()
Pohledná vesničanka, která nedokáže nebo spíše ani nechce rozeznat dobré od zlého naskočí do nejbližšího vagónu a jede... Cestou potká - jako obvykle u Scorseseho - ne zrovna posvátné charaktery a s nimí provádí to, co je zrovna napadne. Sem tam nějaká loupež, rychlá otočka ve vězení, vesměs buranksá "pohoda", která však končí až překvapivě násilným koncem. Film je paradoxně natočen méně nápaditě a tedy jakoby více amatérsky než Scorseseho debut. Odvažuju si tvrdit, že 40 let po svém vzniku už nemá současnému diváku, co nabídnout. 3/10 ()
Galerie (26)
Photo © American International Pictures (AIP)
Reklama