Útěk

„Let´s do it my way.“ Neprávem opomíjený film nejlepšího režírujícího šovinisty, alkoholika a feťáka. Atmosféra jihu USA z obrazovky přímo čpí, hudba je neskutečně trhlá (avšak plně funkční) a Peckinpah ze své „trademarkové“ kapsičky vytáhl snad vše co mohl. Zpomalovačky, honičky, přestřelky i westernový feeling. A Steve McQueena. King of Cool je tu drsný tak, že šmirgl papír je proti němu úplné pohlazení od maminky. Jako naprosto geniální tah se ukázalo jeho spojení s Ali MacGraw. Taková chemie se ve filmech vidí jednou za desetiletí (což je prostě tím, že tady byla skutečná). Naprosto mě dostávaly McQueenovi odevzdané pohledy na svou filmovou (a pozdější skutečnou) manželku u prázdné skříňky či po nákupu auta. První polovina je sice o třídu lepší druhé části filmu, ale to ani v nejmenším neznamená, že by ten zbytek byl špatný. Popravdě být jen o chlup lepší, tak se má TOPka otřesá v základech. Peckinpah tu svou genialitu prokáže v plné kráse již v úvodu. Snad žádný vězeňský snímek nedokázal přenést atmosféru rutiny, nudy a vzpomínek na život tam venku, tak dobře jako Sam v tomto pár minutovém střihovém prologu. O kráse „koupací“ scény po propuštění se raději ani nebudu moc rozplývat. Je prostě tím nejlepším co natočil. Ale ono je to všechno stejně jedno. Hlavně, že má Steve k dispozici slušivé sáčko, brokovnici a jeden hotel, který bude po jeho ubytování potřebovat generální rekonstrukci. PS - Ještě, že to do rukou nedostal původně zamýšlený Bogdanovich. (12.02.2008)

no podla mna ani nie tak velmi svizne, a to je vo filme neuveritelne rychly strih a la tony scott, ale rozvlacne. nastastie vsak mcqueen zahral nadstandartne lupica s vnutornymi problemami a blbou muskou:)...akurat som nepochopil vedlajsiu linku o unose manzelskeho paru a vztah unosca-manzelka-manzel...60% (29.02.2008)

The Getaway jsem si dnes od roku 1990, kdy jsem tenhle film viděl poprvé (a nahrál si ho na video), dal už asi tak po patnácté. Tentokrát ze stařičkého DVD, pořízeného ještě společně s Bonnie a Clyde někdy na začátku století. Videokazeta zmizela po posledním velkém úklidu nejspíš někde v kontejneru, DVD stále opatruji. A po patnácté jsem se přesvědčil jak nedostižná je to klasika. Teprve dnes jsem však zjistil, že scénář k ní napsal starý dobrý Walter Hill. Takže ta rovnice ve skutečnosti není "Peckinpah + McQueen = dokonalost", jak zde uvádí erl, ale "Peckinpah + Hill + McQueen = dokonalost". Nejdrsnější director své doby to režíroval, druhý nejdrsnější rejža napsal scénář a nejdrsnější herec si zahrál hlavní mužskou roli. Kdybychom nechali tu rovnici takhle, vyšel by nám z toho nejdrsnější film všech dob. Jenže to by tam nesměla být Ali MacGraw, která ty drsné chlapské hrany neustále obrušuje svým ženstvím. Za to jí taky Steve v jedné scéně zfackuje tak, že by z toho uctívačky hnutí metoo nejspíš vyletěly z kůže. A dobře by jim bývalo bylo tak. Takže správně to nakonec bude "Peckinpah + Hill + McQueen + MacGraw = dokonalost". Za mě asi nejlepší a nejvyrovnanější Peckinpahův film, k němuž jsem už po tolika zhlédnutích prostě něco napsat musel. Tímto zdravím erla a děkuji mu za inspiraci. PS: Chtěl jsem tu ještě vypsat své oblíbené scény, ale ono je jich tolik, že by to vystačilo na celý další komentář. Spokojím se tedy alespoň s konstatováním, že Ali to sluší a Stevovi zase sluší Ali. Skoro jako ta brokovnice. A na závěr jeden oblíbený citát: "Kde je Frank?" "Nedal to. A ty taky ne." Prásk, prásk, prásk. (06.09.2019)

SAM PECKINPAH, THE GETAWAY (1972) ________ Sam, filmový vagabund, nefalšovaný potomek indiánských předků, milovník chilli, zaprášených cest, proudem tekoucí krve a propagátor kulometu v rukou mexických desperádů, měl k ženám vždy poněkud rozporuplný vztah. Avšak zvěstem o tom, že je nenáviděl, že s nimi zacházel 'jako s dobytkem', těm se mi věřit nechce. Chtělo by to méně předsudků, prah bolestivosti vůči na ladnou líc otisklé mužské dlani, pochopitelně, raději posuňte kamsi mimo běžný 'normál'. ____ Peckinpahovy ženy jsou vášnivé, žádoucí i vyžadující, zrádkyně nebo věrné feny, ale snad pokaždé silné, až pevné, připravenější přijímat, co život dává a bere, a zejména to druhé. V sedmdesátkové peckinpahovské klasice The Getaway se v prvním plánu objevuje jedna úlisná děvka, co jakmile zjistí, že do té doby užitečný manžílek to má spočtené, zareaguje na nabitý kolt padoucha bezostyšným 'zvlhnutím' ; nelze ji tak ani politovat ve chvíli, kdy ji tvrďák McQueen prostě a jednoduše pošle pěstí k zemi uprostřed přestřelky, aby nepřekážela. Je tu však ještě druhá, úplně jiná 'samice', Ali McGraw, shodou okolností v době natáčení budoucí Stevova žena. Peckinpah, aby se nám to nepletlo, nechá McQueena pro jistotu facku vrazit i jí, jenže co je po takové facce, která má svůj popud ve Stevově slabosti? Ali vnitřní silou převyšuje geroje i s jeho naštvanou brokovnicí, zatímco on se ztrácí ve svých pocitech z toho, že plán na jeho propuštění z vězení se neobešel bez jisté podoby 'nevěry' jeho milované. V tom, jak jde v této situaci Ali nekompromisně za svým, což zrovna tady znamená za láskou, jí ani Steve nemůže konkurovat... (28.07.2010)

Zkrátit a zdynamizovat. Pak bych hvězdičku přidal.      .           .                      .                                              .                                     .                                                                                                                                                 . (25.01.2023)