Bertha z dobytčáku

„Nice work, but don’t fucking ever do something like this again“, poradil John Cassavetes Scorsesemu po zhlédnutí jeho béčkové odpovědi na Bonnie a Clydea. Motivací k natočení exploatační road movie, absurdně kombinující levicovou ideologii s křesťanskou symbolikou, byla začínajícímu režisérovi kromě peněz údajně možnost zakonzervovat na filmový pás prsa Barbary Hershey, která hraje v zásadě prostitutku (a které se Scorsese za tuto výhradně fyzickou roli „omluvil“ jejím obsazením coby Máři Magdalény v Posledním pokušení Krista podle románu, s nimž ho prvně seznámila právě Hersheyová). Film vybočuje z průměru několika vizuálně nápaditě řešenými scénami a dvojstranným uplatňováním násilí, jež je díky výrazům herců a pozornosti věnované obětem buďto brutální (v podání fašizoidních autorit), nebo spravedlivé (v podání odborářů). Vzhledem k zadání a podmínkám natáčení se vcelku pochopitelně nejedná o žádné veledílo, ale při žádném důkladnějším rozboru motivů ve Scorseseho filmografii by nemělo být opomenuto. 55% (03.12.2011)

Koleje, spojnice mezi dvěma městy, ze které se nedá odbočit, tady představují svobodu pro partu odborářů v době ekonomické krize. Určitě se vyplatí do tohoto vlaku naskočit, protože vždy stojí za to vidět, že i tvůrce formátu jako je Scorsese začínal obyčejným béčkem, jež není ničím jiným než variací na Bonnie a Clydea. Bertha z dobytčáku se může pochlubit dobrými herci, hezkou hudbou a rozumnou stopáží, ale veškeré snahy na vyšší hodnocení sráží k zemi opravdu šílený střih. Sice jsem nechtěl vyskočit za jízdy, ale zázrak to také není. Takže na konečné stanici mi z toho vycházejí tři hvězdy. (16.02.2013)

Pohledná vesničanka, která nedokáže nebo spíše ani nechce rozeznat dobré od zlého naskočí do nejbližšího vagónu a jede... Cestou potká - jako obvykle u Scorseseho - ne zrovna posvátné charaktery a s nimí provádí to, co je zrovna napadne. Sem tam nějaká loupež, rychlá otočka ve vězení, vesměs buranksá "pohoda", která však končí až překvapivě násilným koncem. Film je paradoxně natočen méně nápaditě a tedy jakoby více amatérsky než Scorseseho debut. Odvažuju si tvrdit, že 40 let po svém vzniku už nemá současnému diváku, co nabídnout. 3/10 (15.03.2014)

"Zajímavý" je film v kontextu celé Scorseseho tvorby hned z několika pohledů - Scorsese Bertou z dobytčáku nastiňuje své možnosti do budoucna; nadále se výhradně soustředí na šeď velkoměsta namísto barvitosti venkova, nicméně už zde ukazuje svoji nezpochybnitelnou všestranost; vždy se po nějaké době uchýlí k hodně nezávislému a žánrově nevyhranému (nemyšleno pejorativně) projektu (po Bertě z dobytčáku např. film Po zavírací době); závěrečnou "metafyzickou" jízdou Davida Carradina naznačuje zjevnou spirituální intenci představovanou především filmy Poslední pokušení Krista či Kundun. (11.02.2011)

I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete... (16.01.2008)