Věk nevinnosti

Vek nevinnosti som videl vo veku, v ktorom sa ťažko objektívne hodnotia takéto umelecké diela, vtedy sa mi omnoho viac páčili Scorseseho gangsterky, ktoré okrem tohoumenia ponúkali aj akciu a nejaké to celkové cool pozadie. Takže problém bol v očakávaniach niečoho výživnejšieho, ako čo môže ponúknuť romantická historická dráma. Určite film stojí za zopakovanie, najlepšie až po všetkom, čo Scorsese natočil, pretože tento film je z hľadiska zábavnosti možno jeho najťažším orieškom. VIDENÉ ZNOVA: Scorsese natočil artovu romantáreň, respektíve romantický art s dlhými, premyslene komponovanými zábermi a to všetko v akčnom Hollywoode. Už len za to si zaslúži veľký obdiv. (09.01.2013)

Je mi jasný, proč se o tomhle filmu ve filmografii Martina Scorseseho moc nemluví. Věk nevinnosti je totiž po příběhové stránce neskutečná nuda, kterou zachraňuje snad jenom on tím, jak ho natočil. Třeba to vyprávění Michelle Pfeiffer bylo to nejzajímavější na celém filmu. Jenže ani on a ani ona nezachrání celkový příběh. Stačí si do toho roku představit, že koukáte na film ne z New Yorku, ale z anglického venkova a musí Vám bejt všecko jasný. Tenhle film měl na to, aby mi způsobil obrazovou lobotomii mozku. (30.11.2014)

Navrhuji Oscara za jídlo ve filmech. Protože to krásné kuřátko, ty zákusečky a ty všechny nádherné pokrmy, co tam servírovali, by měly dostat ocenění. Tedy, spíše ti, kdo je připravovali. Samozřejmě, nedívala jsem se jen na jídlo, dívala jsem se i na tu krásnou přírodu, na opravdu výborně zvládnuté záběry kamerou, úžasné kostýmy a interiéry. Občasné proslovy vypravěčky nebyly na škodu, Věc nevinnosti je ale jen oddychový film na páteční večer, jak já svou složku filmů nazývám. Od Scorseseho bych nečekala romantické drama, ovšem asi měl jen po krk svých akčních a rychlých filmů. Proč by ne, klidně další takové, pane mistře. Večerů v pátek je ještě hodně... (29.03.2013)

"Věk nevinnosti" je snímkem o muži, který už má své místo ve společnosti jisté, je oblíbený, uznávaný. Částečně je to tím, kde se narodil a kdy. Žije ve společnosti, kdy je žena tou, která je v domácnosti, případně je to ona, kdo je poslušná a jako správná křesťanka se brzy vdá a v tomto manželství zůstane. Jenže sám hlavní hrdina Newland Archer (jako vždy naprosto přesvědčivý Daniel Day-Lewis) má trochu jiné názory na společnost a na rozdíl od ostatních mužů, vidí ženy jako sobě rovné. Snad i proto mu imponuje Ellen Olenska (Michelle Pfeiffer). Ona se totiž rozvedla. I zde tedy máme jednu ženu, která se staví proti osudu, proti společnosti, ale tentokrát je to muž, na kterého se soustředíme. On je vlastně tím slabochem, on je tím, kdo se podřizuje společnosti. I když miluje jinou ženu, dal slib jiné a vezme si ji, ač ona nikdy nebude tak milována, jako by si zasloužila. Tentokrát je to tedy muž, kdo je slabým hrdinou, on je tím, kdo je dalo by se říct - zženštilý. I v tomto směru ukazuje Scorsese, jak se společnost změnila, jak se role prolínají a jsou poměrně nestálé. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/vek-nevinnosti-1993-80.html (10.04.2013)

Historické kostýmní melodrama o nenaplněné lásce dvou příslušníků společenské smetánky New Yorku 2. poloviny 19. století. Jakkoliv se v komentářích objevují výhrady tu k délce, tu k "vyprázdněnosti a unylosti", osobně myslím, že v kvalitách scénáře a jeho zpracování slabina snímku netkví. Naopak, tak pečlivá psychologická drobnokresba a promyšlená stavba příběhu se určitě často nevidí. Díky rozpočtu a Scorseseho režisérským schopnostem představuje Věk nevinnosti navíc skutečně působivou ukázku života měšťanské elity šatníkem dam počínaje a honosností buržoazních sídel konče. Ano, ten film nikam nespěchá a dobrodružství, erotiku nebo napětí musíte hledat v jiných žánrech a titulech. To ale není chyba Scorseseho ani jeho štábu. Můj odstup a skromnější hodnocení je spíše "ideologického" charakteru. Není mi mezi těmi zazobanými snoby, pokrytci a manipulátory zkrátka dobře. Nemám sympatie ani k ústřední dvojici, která o svém osudu konec konců rozhodla sama. Pokud se rozhodnete prodat za šlechtický titul a naplnit očekávání rodiny a společenské konvence, musíte zároveň něco obětovat, minimálně osobní svobodu a citové naplnění. Oba měli na výběr, ne že ne, ale nedokázali překonat limity vlastní společenské třídy. Prodali se a minimálně Newlanda to evidentně moc nebolelo. Scorsese se na své kalkulující měšťáky dívá spíš s vlídným porozuměním, než aby bodal a kousal po vzoru společensko-kritických autorů. V jeho podání je to spíš romantický příběh nešťastné lásky než společenské drama o dobové třídní morálce. Tenhle příběh bych si s chutí dal ještě jednou, ale ve stylu Guye de Maupassanta... Celkový dojem: 65 %. (15.01.2014)