Věk nevinnosti

Sexuální etika je prazákladem etiky všech společností. Divoši se kvůli ženám vraždí, válčí (dobytí Tróje!), hromadí ženy jako kořist a zdroj prestiže. Chce-li společnost získat stabilitu, musí být v těchto věcech přísná. Třeba jako newyorská high society v tomto příběhu. Naznačená aféra se nerozvine, a její aktéři mohou do smrti nostalgicky snít o tom "co by bývalo bylo, kdyby...". Dneska už to dobře víme: nevěry, rozvody, neúplné rodiny, podrazy, tahačky o děti a o majetky, neurózy a sebevraždy - manželů i jejich dětí. Je někdo kdo vážně věří, že tohle je lepší? --- Scorsese natočil senzitivní drama pro senzitivní diváky. Dobrý film. (02.06.2014)

na Scorseseho velmi netypický film, u něhož jsem skoro celou dobu čekal na nějaký zajímavý dějový zvrat, který by zdání spořádaného kostýmního dramatu rozmetal na cucky. Bohužel se nic takového nestalo a já musel skoro dvě a půl hodiny sledovat sice výborně natočený i zahraný (mé utrpení nebylo zas tak velké:), avšak pro mě stále poněkud nezáživný romantický příběh, který jako by vypadl z červené knihovny. (10.07.2008)

Když člověk nemá tu správnou náladu, může na něj VN působit rozláčným a únavným dojmem, pokud ale trávíte zimní sobotní večer ponoření do ušáku a myšlenek na časy uplynulé, je příběh o starých a nezlatých časech a lásce tak decentní, že ji postřehnete jen z tichého šepotu hedvábí šustícího o korzet, tím pravým pohárem svařeného vína.Jako vždy výborná kreace Day-Lewise coby muže, jehož snaha se bez skandálu vyvléci z navléknutého postroje je předem odsouzena k nezdaru, a Pfeifferové jako subtilní femme fatale. (22.06.2007)

V poklidném Scorseseho vyprávění kostýmního dramatu z lepší společnosti doby dávno minulé vyniká hlavně trojlístek hlavních hereckých představitelů Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeiffer a Winona Ryder, která získala oscarovou nominaci. Mě film v dobrém slova snyslu hodně připomenul slavná italská Viscontiho dramata jako třeba Gepard či Nevinný. (15.07.2014)

Film jsem viděla po dlouhé době, po kterou jsem si pamatovala jen to, že byl zdlouhavý a byl o zakázaném vztahu. Nostalgie mě donutila shlédnout ho znovu a krom toho, že se mé vzpomínky potvrdily jako pravdivé, jsem si uvědomila, že zdlouhavost filmu zde byla na místě. Každý pohled, či obraz znamenal více, než tisíce slov. Scorcese dokázal do jednoho okamžiku nahustit maximální koncentraci emocí a napětí. Nenaplněná touha je synonymem snímku. (18.12.2006)