Po zavírací době

Pozoruhodné komediální drama, nebo spíše černá komedie, která je tak neuvěřitelná a zvláštní, až je vlastně zajímavá. Takový příběh vymyslet, aby do sebe všechno zapadalo a aby všechno vypadalo jako souhra náhod, chtělo určitě velice dobrou fantazii a určitě to dalo mnoho práce. Ale výsledek je opravdu úžasný, já sám jsem se chvílemi nestačil divit, na co se to vlastně dívám a co mi to Martin Scorsese předkládá. Určitě bude něco pravdy na tom, že lidský život se skládá vlastně z náhod. Ale tady je to vyvedeno až do absurdna a to, co jeden průměrný člověk nestihne díky náhodám zažít za celý život, to zde hlavní hrdina prožívá během jedné jediné osudové noci. Náhoda tomu chtěla, aby potkal v kavárně sympatickou slečnu, která mu dala telefonní číslo. Náhoda chtěla, aby večer na to číslo zavolal, aby ho ta dívka pozvala k sobě, aby mu ulétla během divoké zatáčky v taxíku dvacetidolarovka, aby ta slečna nebyla doma a on zatím pomáhal její spolubydlící se sochou. A to je teprve popis prvních asi 10 či 15 minut. Teď si představte, jaké náhody se hlavnímu hrdinovi stávaly po zbývajících asi 80 minut celého filmu. Ale faktem je, že ten příběh drží perfektně pohromadě a všechno to dává smysl. Já byl výsledkem velice příjemně překvapen, a herecké výkony musím označit za dokonalé. A ten vtipný závěr, kdy hlavní hrdina přijde jakoby nic do práce přesně včas, z toho jsem prostě nemohl, jak jsem se smál. Takže opravdu zajímavý zážitek, který hodnotím čtyřmi hvězdičkami. (04.01.2009)

Kolik je příběhů (nejspíš nekonečno), tolik je nočních můr. Tahle můra byla skutečně vlezlá; ale jsou i jiné, mírnější, ale i takové, na které člověk ráno (horkotěžko) vzpomíná, nechce se mu s nimi hned tak rozloučit, a nechce se mu proto z postele. Těm se tradičně říká sen, případně i zlý sen, a od různých snářů až po Freudovo "Traumdeutung" je toho celá literatura. Scorsese, který je s nočními můrami zrejmě dobře obeznámen, spojil několik nočních děsů dohromady, možná při snaze vytvořit jednu obecnou noční můru, ve které každý pozná ty svoje. Přesto, že tu jeden zásadní prvek chybí - levitace, Pavlík měl uniknout rozzuřenému davu vzduchem -, nejspíš se mu to podařilo, protože jsem měl pocit, že ležím v posteli a snažím se vzpomenout si, o čem se mi to právě zdálo. Pozn.: Ostatně kvalitu snu mají i samotné filmy (viz tento), s vypětím sil se je snažíme uchovat v paměti, ale posléze se rozplynou ve zhutnělou tresť moralit, příměrů a komentářů, pokud úplně nezmizí v nevědomí. (05.03.2018)

Kdyby Paul nepotkal tu dívku v baru, kdyby se za ní v noci nerozjel, kdyby neztratil peníze, kdyby nepožádal servírku o laskavost, kdyby si nepůjčoval ty klíče, kdyby se nestalo dalších X náhod...tak by neprožil tu nejšílenější a nejneuvěřitelnější noc svého života a my bychom přišli o ohromně příjemný a zábavný film, o kterém bych nikdy neřekla, že ho natočil Scorsese. (20.02.2008)

První půlka utahaná, druhá hustá a solidně paranoidní. Bláznivina, kde většími šílenci jsou ženy - ani jedna z nich není normální a všechny se tváří, že touží po hlavním hrdinovi, který je postupem noci čím dál tím víc uválenější a vyšinutější. To spíš chlapi se mu snaží tu a tam nezištně pomoct. Prostě absurdita o tom, že by si člověk měl vážit své nudné práce, protože za zdmi šedé kanceláře číhá život barevný a nebezpečný jako džungle plná divokých zvířat. ____ Scénář musel určitě napsat chlap. /7. 8. 13./ (07.08.2013)

Oscarovým vlkodlakem roztrhaný Griffin Dunne si zde zahrál smolaře, který si jednoho večera chtěl pouze zapíchat s uhrančivě krásnou Rosannou Arquette, místo toho musel čelit pranýřství za podezření z vraždy a vykrádání bytů. Příjemně obsazená, hezky natočená, chvílemi dokonce bizarní černá komedie, která ve Scorseseho filmografii zvláštním způsobem zapadá mezi všemi těmi gangsterkami, ale o to větší překvapení vás z tohodle malého filmu čeká. (08.08.2013)