Arvéd

„My 2 si rozumíme. Vždycky jsme si rozuměli.“ - „Lidi jako my se poznají po čichu. Inteligence je jako parfém.“ Nevěděl jsem, co od Maška čekat, v obou projektech (Okupace, Křižáček), které jsem od něj měl možnost vidět, byl „jen“ spoluscenáristou, bez přímé účasti na režii. Každopádně překvapil. S Arvédem to divák nemá vůbec jednoduché. Není to kus filmařiny pro mainstreamové publikum, které dost možná ztratí v průběhu sledování zájem o děj i bláznivého Arvéda. Což by ale byla zároveň škoda. Snímek se pohybuje na pomezí snění, představivosti, halucinace a pokrouceného vnímání reality, a to způsobem, kterým se odlišuje od většiny české produkce. Herectví, hudba, nasvícení, snímání postav…to vše napomáhá navodit zvláštní hypnotickou atmosféru plnou mystiky, okultismu a filozofických myšlenek. Mašek však není Szabó, jenž uměl bezpáteřního jedince ve službách totality ukázat o dost výstižněji, Arvéda vidím na lepší 3*. „Vy jste Boha nikdy neviděl a spoléháte na něj? Mně už se ďábel ukázal. Komu mám věřit…vám, nebo sobě?“ (05.02.2023)

Pokud jsem udělal tu chybu, že jsem film nedokoukal, tak mi prosím dejte vědět, ale po polovině filmu jsem toho měl akorát dost. Tento experiment byl sice zajímavý a na snímek jsem se těšil, ale s přibývajícími minutami to bylo horší a horší. Alespoň pro mě. Jediné, co shledávám pozitivní, je výkon hlavního herce, byť nesedl, tak dovedu ocenit to, že toto zahrál není jednoduché. (28.04.2023)

Rád bych cenil každé jinaké dílo, co dokáže přinést něco trochu svěžího do letargie současné české kinematografie, ale zrovna Arvéd je sám o sobě taky letargický, i když zcela jiným způsobem. Jde o kafkovsky laděný kolotoč, který vás na konci vyplivne totálně zdeptané - nikoliv však popisovanými neveselými událostmi, ale svým úmorným stylem a tempem. Sedmdesát minut by bylo ještě ok, dvě hodiny jsou zničující. [LFŠ 2022] (27.08.2022)

Za toho Švejka mám chuť přidat 4 hvězdu. ___ Místo plnohodnotného filmu o Dr et. Dr. Smichowski autoři nabízejí jen mozaiku a k tomu ještě zasazenou až do komunistické cely (omezené lokace kvůli covidu?). Takže žádné vyrůstání v bohaté čecho-německé rodině, První světová, Itálie, Francie, Universalia,  nacistická SD, ale až konec života s STB. A to jen s důrazem na udávání u procesů, nikoli například pomoc s výstavbou zpravodajské služby (byl u počátků italské SIM, nacistické SD). Ale uznávám, že sehnat rozpočet na výše uvedené lokace je v ČR asi nerealistické. ___ Herecky na český film slušné, hudba taktéž. Dá se říct, že tento film je opak rutiny s flashbacky u Šarlatána. (31.08.2022)

Arvéd je jednoznačně umělecko- filosofickým snímkem, to já poznám, protože jsem se minimálně devadesát minut těžce nudil, z čehož jednoznačně vyplývá, že to, co se mě nesnažilo uspat, se vešlo do zbývající třicetiminutovky (hmmm, to jsem asi přestřelil, takže jsem se musel nudit déle). K jedné pěticípé mě dokázaly přesvědčit jen některé herecké výkony, protože všechno ostatní šlo zcela mimo mě (podobně jako opakovaně zmiňovaný Kafka). Já nepotřebuji polopatické filmy, klidně se rád zamyslím, na druhou stranu ale vůbec nemusím počiny, které si tvůrci točí pro sebe a případně pro úzké publikum. Úzkým publikem míním jen ty diváky, jimž se snímek opravdu líbil a kterým něco dal. Nepočítám do něj všechny ty nadšence, kteří hodnotí vysoko je proto, že se snaží vypadat před ostatními jako inteligenti se vztahem k umění. Já jsem na přesně opačné straně barikády; scénář a režie mě ani přes furtdokolové opakování téhož nezhypnotizovaly natolik, abych projevoval nadšení, když ho necítím, a pokud budu kvůli tomu vypadat před ostatními jako ignorant, rád se té role ujmu, protože je mi to naprosto lhostejné. Snímek ve mně dokázal vyvolat emoce jen ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že jsem zase jednou ztratil bez náhrady dvě hodiny života. / Poučení: Dokonalý konfident se pozná podle toho, že umí být užitečný za každého režimu. (01.05.2023)