Co kdyby... Peter Quill napadl nejmocnější hrdiny světa? (S02E02)

Tohle je to MCU, které chci vidět. Postavené na charakterech, zápletky vycházející z věcí, které se dlouho a pořádně stavěli a teď se jen vzali a patřičně využili. Samozřejmě i zde nalezneme nějaké dějové zkratky, ale jinak to asi ani v 25 minutové epizodě nejde. Na rozdíl od první epizody druhé řady, která vysloveně zklamala, tak tady jsem nadmíru spokojen. Trochu se jen obávám, aby to nebyla výjimka potvrzující pravidlo. 80% (25.12.2023)

Poměrně vágní a nic neslibující název, který vychází z otravné zápletky druhých Strážců galaxie, přináší překvapivě čerstvý vítr a pracuje s nostalgií a zájmem o mrvelovskou látku mnohem lépe než epizoda první. Protože v prvé řadě nejde ani tak o záchranu světa jako spíš o příběh dítěte, které chce zřejmě ten svět zničit, ale stále je to jenom dítě. Proto je pak taky líbivé zapojení malé Hope, výskyt luxusního Douglase, a spoustu potutelných a občas otravných odkazů na jiné projekty (postavy se možná spojí čistě na sílu, protože pomyslně v té době už působily, ale za zmínku, že Winter Soldiera posílá Gorbačov jako podporu, tohle odpouštím). Epizoda trpí seriálovým formátem, akce je zkratkovitá a není zajímavá. Mnohem zajímavější je pak Peterův odklon od otce, Douglas a jeho dcera a snad i ten Bucky. (23.12.2023)

Než se to s tvorbou Marvelu tak ošklivě zvrtlo, měl jsem z většiny DC filmů srandu. Pravdou ale je, že co se týče paralelních světů a různých variahrátek, tak je jejich Elseworldování o dost zábavnější. A tím nemyslím Flashe, ale spíš paperbooky a animáky. What If...? zatím těží jen z extrémní popularity dosavadních filmových postav, takže jsou to cameoučurávky pro fans, ale opravdu dobrých nápadů je poskrovnu. V první řadě se našly minimálně tři velmi dobré epky. Doufejme, že to nejlepší nás v té druhé teprve čeká. Tohle bylo slaboučké, hloupoučké. Sotva 3*. (24.12.2023)

První epizoda 2. série seriálu Co kdyby...? vycházela ze Strážců Galaxie, i druhá poté vychází ze zápletky dobrodružství Strážců Galaxie, kdy se tentokrát vrací na začátek celého příběhu a ukazuje se, co by se stalo kdyby jedna Mary Poppins neměla záchvěv svědomí. Epizoda v režii Bryana Andrewse (který se kromě předcházející epizody s Nebulou v Nova Corps chopil režie dosavadní epizody seriálu i zbytku této série), tak ukazuje, jak velký vliv by mohl mít Ego na svého malého syna a především, jak by to urychlilo založení týmu seskládaných z největších hrdinů světa. Předcházející epizoda s Nebulou byla fajn rozjezdem, v součtu ovšem přeci jen postrádala větší emoce. A přesně v tomto ohledu 2. epizoda tu předchozí předhání. Jedná se sice o varianty známých postav (navíc o velmi mladší verze), nepostrádají ovšem své charakteristiky, z nich vychází jejich chemie a tenhle tým pohromadě rázem začne výtečně fungovat. Největším kladem této epizody je ovšem přítomnost mladičké Hope van Dyne, která má díky osobní ztrátě styčné plochy s malým Peterem Quillem a i proto tak výtečně funguje nejen jejich interakce, ale především moment, kdy dojde nejen k uspokojivé konfrontaci Hope a jejího otce Hanka Pyma, ale dokonce i Hanka a Petera. A to ještě nepadlo slovo o Winter Soldierovi, kdy jeho spojenectví s nejmocnějšími hrdiny světa též vyvodí zajímavé výsledky. Jde o velmi zajímavý koncept, ve kterém se toho stane poměrně dost, dojde na působivé akční pasáže a i konfrontaci, která snadno evokuje jeden z nejsilnějších momentů ze Strážců Galaxie Vol. 2 (je jen škoda, že nepadne hláška „You shouldn't have squished my walkman“). V této epizodě se ostatně pracuje s poutem Petera Quilla k hudbě, seriál poté zůstává věrný období, ve kterém se má děj odehrávat (v roce 1988, dávno před událostmi první sólovky Thora, je Thor přeci jen krvežíznivější).  Tato epizoda v podstatě diváka chytnout a jen tak ho nepustit, i když poté končí v zřejmě ideálním momentu, při otevřeném konci zamrzí, že nedošlo na takzvanou třešničku na dortu (i když se jde zcela jasně vyvodit, kdo by převzal pozici Baby Groota ve variaci na finále druhých Strážců Galaxie). Námět této epizody by ovšem v pořádku obstál jako nosný náčrt pro nějaký celovečerní film v případě, že by se Marvel Studios rozhodlo na svém počátku vydat trochu jiným směrem a vsadit na retro. Je to velmi zábavná epizoda, která nepostrádá emoce. Nadále kouzelná animace už je poté takovou špičkou ledovce. V součtu silná epizoda a v součtu celého seriálu zatím dost možná jedna z nejlepších.... (23.12.2023)

Avengers 1988 vs. kozmický Peťo. Vlastne je to štandardný Avengers príbeh, v ktorom hrdinovia musia poraziť zlo. Preto som rád, že to tvorcovia ozvláštňujú tým, že nezvolili tím, ktorý poznáme z filmov, ale vyskladali nový. Z postáv, ktoré síce z filmov poznáme, ale prevažne z vedľajších úloh. A nebudem klamať, nejaké to dobrodružstvo s Avengermi 1988 by som si ešte dal. A na záver len dodám, že ten Ego vyzeral divne bez tej brady. (23.12.2023)