Dvě slova jako klíč

Kydání mouder, hříchů a vykoupení z celého světa. Jednotlivé zmatené dějové linky jsou bohužel mimo realitu, logiku, o smyslu nemluvě. Výsledkem je nechtěně zábavná esoparodie. Nerad dávám odpad (muselo to dát dost práce a energie), tak alespoň jednu hvězdu za scenérie a druhou za Pierre Richarda. A dvě slova jako klíč? Třeba Fu.k it? (25.10.2023)

Udivuje mě, že nad filmem pracovali stejní tvůrci jako nad Úsměvy smutných mužů a přitom z něj vznikne takový paskvil. Možná to bude tím, že zatímco u Úsměvů to téma bylo jasné, tady není jasné vůbec nic. Josef Formánek si ve své knize evidentně dost filozofuje a převést to na obrazovku není úplně jednoduché. Kamera skvělá, světovost podtrhující různé lokace, kde se film natáčí, fantastická. Jenže obsah neuvěřitelně nic neříkající, nelogický, bezemoční. Vůbec jsem nechápal, co tam ty postavy dělají, jaký je jejich smysl a záměr toho, proč to konají. Jak kdyby se slepilo různé množství nahodilých scén a diváku vyber si. Jediná, smysluplná scéna byla, když se ve filmu objeví Pierre Richard. Ta jeho postava je úlet, ale pochopíte to. Navíc to k němu tak nějak sedne. Zbytek je nesmysl a musím říct, že mě dost mrzí, že to tak na mě působí. Po technické stránce by to nebylo vůbec zlé. (23.10.2023)

Já vážně nechápu, proč se takové filmy točí. Změť několika příběhů, které nemají souvislost a hlavně jsou všechny o nějakém utrpení, nakonec se stejně ani ty dvě slova nedovíme. Velice těžko se na to dívá a nebýt letního kina, takový film bych vůbec nevyhledával. O to víc mě zaráží, že se do něj dalo tolik úsilí - natáčelo se na několika lokacích po celém světě, snad všichni zúčastnění hráli perfektně i včetně Pierra, který zde má konečně větší roli než ve Vánočním příběhu, a je to vážně kvalitně natočené. Příště prosím tolik snahy do úplně jiného filmu. ... LFŠ 2023 MN (04.08.2023)

Pokračování Úsměvu smutných mužů (2018) je pel mel smutných scének se zamyšlením nad tématy, smrti, umírání, mezilidských vztahů s hloubkou filozofie o smyslu života, takže divácky hodně těžký film a přesto tomu neváhám dát tři hvězdy za úžasnou kameru, krásný lokace, Pierra Richarda a Arabelu. (30.10.2023)

Dvě slova jako klíč jsou roztěkanou self-help příručkou udělující publiku banální rady o důležitosti rodiny, odpouštění a smiřování se. Hýří neuchopitelnými moudry ve stylu „život je jako velryba, překvapí tě a zmizí“ a vyžívá se v klasickém západním okouzlení východní spiritualitou. Tu však navzdory Formánkovu nesporně osobnímu vztahu k tématu nedokáže skutečně hluboce prodat a klouže po povrchu tvořeném nedořečenými výjevy, z nichž si diváci a divačky mohou s velkou dávkou snahy něco smysluplného vyzobat. Více zde. (28.07.2023)