VOD (1)
Obsahy(2)
Láskyplný spor krále Jindřicha VIII. s Kateřinou Paarovou... Půvabná hříčka je mistrným dialogem mezi mužem a ženou. Manželský pár, v němž je on – starší a mocný – ona – mladá a půvabná. Vzájemné škádlení, rozmíšky i hašteření naplnilo jedno královské ráno v ložnici. Mocný anglický král Jindřich VIII., který dal, jak víme z historie, usmrtit nejednu svou manželku, a poslední z nich – Kateřina Paarová, provokující s veškerou drzostí svého mládí. Hlavní spor nastane o barvu koně Alexandra Velikého. Byl bílý nebo černý? Zvítězí on, ona nebo láska, která se za všemi těmi slovíčky přece jen skrývá? Originální hra s historií je divácky přitažlivá především díky hereckému umění obou představitelů – Jany Brejchové a Jana Wericha. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Dílo, které ocení hlavně znalci tudorovské historie. Skvělá situační komedie, ve které hrají dvě velká esa Československé éry. Jan Werich v roli Jindřicha VIII. (jakoby se i vzhledově pro tuto postavu narodil) a Jana Brejchová v roli Kateřiny Paarové (tedy poslední, šestá manželka Jindřicha VIII.). Už od prvních minut jde vidět, že si oba tyto role celým srdcem užívali, a tak je jediná vada na kráse příliš krátká délka. Nicméně, já osobně se do této komedie zamiloval. 95% P.S. Stojím za bílou barvou koně (zasvěcení vědí ;) ()
Milá konverzačka, která se opírá o dvě špičkové herecké hvězdy své doby a vtipnou zápletku. Jde o hru podobnou mnohem známějšímu kousku Kočár nejsvětější svátosti. Werich je opět vladař v letech a řeší problémy se svou ženou. Vtipné dialogy na téma vztahu dvou pohlaví, ješitnosti a v neposlední řadě i vladařské zvůle, byť podané s komediálním nadhledem. Celkový dojem: 90 %. ()
Byl jednou jeden král a ten měl šest žen. A když byl starý, byl unavený a mrzutý. Jeho poslední žena Kateřina Paarová byla o několik generací mladší a i jinak s ním měla málo společného. Není divu, že se ti dva neustále přeli a o cosi se dohadovali. To je vlastně celý děj televizní hry Král a žena. Brilatní herecké výkony Jana Wericha a Jany Brejchové však dělají z této televizní hříčky perlu Zlatého fondu české kinematografie. (Werich nám předvádí spíše mrzutosti svého stáří než dokument z anglické historie. ) V jejich podání dokážeme porozumět a uvěřit vztahu Kateřiny a Jindřicha. Něco mezi manžeským, rodičovským a přátelským vztahem je doprovázeno neustálým, malicherným, ale vlastně vlídným hašteřením. ()
K dokonalosti dovedená disputace o tom, zda byl Bucefalus, kůň Alexandra Velikého, bílý nebo černý aneb věčný svár mezi tvrdohlavě protichůdnými světy muže a ženy a možná také vlídná oslava hašteření... Velmi milá a zajímavá historická miniatura, kterou Evald Schorm natočil podle scénáře Jana Wericha na motivy hry Maurice Breringa (hra byla později převedena i na divadelní jeviště - http://divoj.cz/tetralogie/ ) a kde uplatnil všechny přednosti české kultury šedesátých let - hloubku, ale přitom vtipnou a přijatelnou formu, široce humanitní a historizující rozměr, osobnost Jana Wericha (a nelze pominout ani nadčasovou krásu Jany Brejchové...). Velmi milé černobílé krátkometrážní filmové ohlédnutí... ()
"Co do barvy koně, Veličenstvo mělo pravdu." A je jedno, jestli byl bílý, černý nebo zelený s růžovými kopyty. Veličenstvo má zkrátka vždycky pravdu, takže naštvaný Jindřich VIII. mě dokázal pobavit. A pokud provokující Kateřina Paarová ve skutečnosti vypadala takto, tak bych s ní rozhodně nikdy neměl vajíčka na měkko. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Miroslav Mirvald
Zajímavosti (3)
- Natočeno podle krátké hry Maurice Baringa (1874–1945) „Catherine Parr or Alexander’s Horse“ vydané knižně v souboru „Diminutive Dramas“ (1911). Pro film ji přeložil a zpracoval Jan Werich. (HansBleimann)
- Kůň Alexandra Velikého Bukefalos byl černý, pravdu tedy měla Kateřina Paarová (Jana Brejchová). (Landauer)
- Přestože to nebylo patrné, Jana Brejchová byla během natáčení v pokročilém stádiu těhoteství. (Indy21)
Reklama