Pasťák

Mladý učitel z Mostu dostane místo v Praze. Je rád do doby, než se dozví, že místo je v nápravně výchovném ústavu pro mládež. Jeho předchůdce tam skončil na schodech s rozbitou lebkou. Učitel se snaží nalézt si k problémovým dětem cestu a občas se i zdá, že má úspěch. Občas zase ne a děti ho zklamou. Tedy spíše než děti, výrostci. Blíží se vánoce a všichni se těší na oslavu nejradostnějších svátků roku .... (04.07.2020)

Výborně obsazený snímek, jemuž se úspěšně podařilo převést do filmové podoby syrovost a fatalismus Misařovy předlohy. Všeprostupujícího marasmu (zejména ve scénách mimo pasťák) je chvílemi možná až moc, ale, byť nepatřím k pamětníkům, nemohu se zbavit dojmu, že právě takhle se tehdejší dobu podařilo vystihnout nejlépe. Od úvodní znamenité scény se školní kronikou až po samotný (téměř) nevyhnutelný závěr (který se od svého literárního předobrazu ovšem diametrálně liší) je celý příběh prodchnut důsledným - a tudíž dobově nepohodlným - realismem a právě díky tomu dodnes neztratil téměř nic ze své aktuálnosti i divácké atraktivity. O režijní zručnosti Hynka Bočana jistě není pochyb a i celá řada jeho novějších snímků a seriálů si určitě zaslouží uznání, ale pro mne zůstává vrcholem jeho tvorby právě "Pasťák" a stejně ponurý (a také trezorový) historický film "Čest a sláva" natočený rovněž v roce 1968. (06.02.2009)

Příběh natočený na motivy novely Karla Misaře. Po tragikomickém úvodu na venkovské škole, kde je pomocí listování v kronice vykresleno překabáťování starého učitele (František Kovářík), následuje krátká kritika byrokracie (učitelovo putování po úřadech) a pak už film syrově zobrazuje komunitu v pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Název U Dobrého pastýře působí opravdu kontrastně k řádění chovanců. Učitel v podání Ivana Vyskočila se sice snaží humánně napravovat hříšníky a pomáhá slabším, ale závěrečným střetem s vůdcem rebelů - Holubem (Jiří Krampol) - vzájemná fackovaná spouští čůrek krve, který je pak startovacím mechanismem definitivního lynčování v samotném konci. Na chvíli jsem věřil, že další vůdčí chovanec Topol (Václav Sloup) podá učiteli pomocnou ruku, ale nepřekvapil. V davu je síla. Jedinec je bezmocný. Silný dojem umocňuje výborná kamera Jiřího Šámala i hudba Vladimíra Klusáka. (15.02.2009)

Depresivní sonda do systému tzv. detenčních ústavů pro mládež  nastavující zrcadlo celé tehdejší  lhostejné společnosti.   Mladý učitel a  vlastně bezdomovec přechází z vcelku poklidného místa na venkově do Prahy, kde je však umístěn místo normální školy jako učitel do detenčního ústavu. Jeho předchůdce tam sice chovanci zramovali, ředitel mu nebude nic zastírat, ale na výběr stejně nemá.  Má dělat to či ono a hlídat si záda. Všem je de facto u prdele,  ostatně jako všechno ostatní, včetně toho, že nemá v Praze kde bydlet.  Z původního strachu se přese všechno postupně otrká  a rád by něco změnil. Ale jak se říká, svatá prostoto...   Krutý závěr vlastně nepřekvapil, byť se jiskřička naděje na chvíli i zatřpytila a naznačila cestu k nápravě, šance na ni ale nebyla.  Celkový dojem pak trochu kazili třicátníci v  roli adolescentů  hlavně  Václav Sloup, jemuž prostě ten přerostlý puberťák  šel ze všech nejhůř  a já si chvíli myslel, že spíš patří  i k zaměstnancům ústavu.   To samé platí i pro Krampola, byť jeho kápo ústavu byl přece jen o fous lepší.  Ale na celkovém obrazu jsou to jen ignorovatelné šmouhy. (03.11.2023)

Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001) (21.12.2010)