Režie:
Jan SchmidtScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jiří MacákHudba:
Jan KlusákHrají:
Beta Poničanová, Ondriš Jariabek, Magda Seidlerová, Hana Vítková, Vanda Kalinová, Natálie Maslovová, Irena Lžičařová, Jitka Hořejší, Alena Lippertová (více)Obsahy(1)
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (134)
scénář napsal Pavel Juráček, v denících na straně 473-4 se dozvíte zajímavé věci týkající se filmu a Jana Schmidta. Jeho týrání zvířat ve filmu je skutečně nevídané a šokující. Vyvolává silnější divácké reakce než celá Troma nebo Festival otrlého diváka. Člověk jenom čeká, kdy bude v nepředstíraných předsmrtných křečích sténat i pan Jariabek. ()
Na české poměry netradiční, nápaditý a svým způsobem originální snímek. Je to jeden z mála působivých filmů, které stačí vidět jen jednou, ale v paměti vám uvíznou navždy. Depresivní atmosféra, odvážná myšlenka a zdařilé zpracování. Krutá představa světa po zničující válce, kdy zvířecí pudová brutalita vítězí nad civilizačním nánosem lidskosti a co je zvláště děsivé, že v tomto případě jsou aktérkami ženy. Tak to tady asi vypadalo ve středověku, než se primitivní svět začal kultivovat a kdo ví, jak to bude vypadat v budoucnosti, když dnešní lidé jsou schopni podříznout rukojmí, či odpálit letadlo a ještě se tím pochlubit. ()
Snad se mi nikdy nestalo, aby mi film byl tak odporný svou krutostí a tak nepřijatelný svou divností. Ale jsem přesvědčená, že ho chci vidět znovu a možná ho pak přehodnotím. Napoprvé jsem dost zmatená. Zcela úchvatné jsou exteriéry, které mají hlavní podíl na správně hnusné atmosféře. Některé scény berou dech, jiné na mě uprostřed té dystopické lázně působily trochu crazy. Skvělá je představitelka Staré, mladší herečky vypadají spíš jak zpěvačky ze Semaforu, které zrovna nemají den. ()
Ještě za socializmu jsem to shlédl jako doplňkové filmové představení na divadelním festivalu v Hronově. Tehdy se mi to líbilo maličko víc. Neuvědomoval jsem si určitou naivitu, fascinovala mě vize postapokalyptického světa s bloudící skupinou mladých žen hledajících muže. Onu sílu však dílo dodnes má. Snad první československé sci-fi. ■ Začátek s uvedením do děje a historie pomocí letokruhů, je geniální. ()
Apokalyptická vize zřejmě vycházející z atomového strašení mezi USA a CCCP jistě ležela v žaludcích tehdejších soudruhů. Putování osamocené skupiny žen a dívek skrze přírodu působí i z natočených exteriérů velmi klaustrofobicky bez života, bez cíle a záměru. Nikdo neví, co je dál a jaký to má smysl. Mimochodem jestli jsem to spočítal zhruba časově správně, tak se film odehrává v 90.letech alternativní minulosti. 60% ()
Galerie (2)
Photo © Československý armádní film
Zajímavosti (11)
- Točilo se v zaniklé obci Doupov a Hadcové stepi u Mohelné, ve vojenském prostoru. (M.B)
- Scenáristka a režisérka Alice Nellis o filmu řekla, že "by ve své úspornosti a přesvědčivosti měl mít místo v učebnici thrillerů a hororů. Dokáže vystavět přesvědčivou atmosféru postapokalyptického světa bez jakýchkoliv efektů." (NIRO)
- Na festivale vědecko-fantastických filmů v Terstu v roku 1967 získal film hlavní cenu. (corona)
Reklama