Late August at the Hotel Ozone
Režie:
Jan SchmidtScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jiří MacákHudba:
Jan KlusákHrají:
Beta Poničanová, Ondriš Jariabek, Magda Seidlerová, Hana Vítková, Vanda Kalinová, Natálie Maslovová, Irena Lžičařová, Jitka Hořejší, Alena Lippertová (více)Obsahy(1)
Vize světa po atomové katastrofě se záměrně vzdává jakýchkoliv atraktivních prvků a důsledně se soustřeďuje na jediné: jak člověk v takových podmínkách (zde skupina žen, putující zničenou krajinou) klesá na úroveň zvířete, jak v něm začínají převládat zvířecí pudy a instinkty, jak se vytrácejí regulující funkce svědomí jako projevu lidství... Scénář k filmu napsal Pavel Juráček, který se v 60. letech přičinil (jako scenárista a režisér, ale i ve vedení jedné z barrandovských tvůrčích skupin) o vysoký umělecký a ideový kredit české kinematografie, ale později, v období tzv. normalizace, nesměl natáčet ani publikovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (134)
Na české poměry celkem neobvyklý snímek nové vlny, jež v rámci postapokalyptického žánru vypráví příběh skupiny žen, z nichž si naprostá většina nevzpomíná na svět před katastrofou. Místy mi hodně vadilo dost strojené herectví a vyhrocené chování některých postav, což by se však dalo odůvodnit převládající zvířecí stránkou mysli. Nejvíce mě oslovila poslední třetina filmu, kde už se (hlavně) něco dělo. ()
Nejdřív sem padesát minut čekal na to, než se stane něco zajímavého a to jen proto, abych zjistil, že se i poté nic zajímavého nestane. A nejhorší jsou na tom všem ty neskutečně (ale neskutečně) tupé a příšerné dialogy, které pronáší abnormálně protivné a neumětelské herečky při dokonale tupých scénách. Možná se najde jedna, nebo dvě pozitivní věci, ale to fakt nestačí, výsledek působí trošku jako kdyby do post apokaliptického světa někdo vypustil husičky z mexických telenovel a navrch jim vymyl z mozku poslední zbytky normálního uvažování. PS: naprosto zbytečné vraždění zvířat ve filmu je naprosto zbytečné, nechutné a dementní, snad jediný film, u kterého je obhajitelné jeho šoupnutí do trezoru i z mého pohledu ()
Snad se mi nikdy nestalo, aby mi film byl tak odporný svou krutostí a tak nepřijatelný svou divností. Ale jsem přesvědčená, že ho chci vidět znovu a možná ho pak přehodnotím. Napoprvé jsem dost zmatená. Zcela úchvatné jsou exteriéry, které mají hlavní podíl na správně hnusné atmosféře. Některé scény berou dech, jiné na mě uprostřed té dystopické lázně působily trochu crazy. Skvělá je představitelka Staré, mladší herečky vypadají spíš jak zpěvačky ze Semaforu, které zrovna nemají den. ()
Československý postapo z roku 1966. Musím říct, že tohle byla ukrutná nuda a těch 77 minut se neskutečně vleklo. Ve filmu se absolutně nic neděje a navíc ve mě film nedokázal evokovat tu pravou postapokalyptickou atmosféru. Za zmínku tak stojí asi jen dva momenty a to zabití psa a zabití krávy. Ještě by se možná dala pochválit kamera ale jinak opravdu není co chválit. Navíc mě neskutečně iritovala vybraná hudba. Nechápu jak tady tenhle film může být v červených číslech. ()
scénář napsal Pavel Juráček, v denících na straně 473-4 se dozvíte zajímavé věci týkající se filmu a Jana Schmidta. Jeho týrání zvířat ve filmu je skutečně nevídané a šokující. Vyvolává silnější divácké reakce než celá Troma nebo Festival otrlého diváka. Člověk jenom čeká, kdy bude v nepředstíraných předsmrtných křečích sténat i pan Jariabek. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- Film byl vyroben v armádním studiu. (corona)
- Na festivale vědecko-fantastických filmů v Terstu v roku 1967 získal film hlavní cenu. (corona)
- Zárodek látky filmu leží v povídce, kterou Pavel Juráček napsal už v roce 1958 za studií na FAMU; scénář byl hotov v roce 1965, v témže roce vyšla i povídka v Mladém světě č. 38. (hippyman)
Reklama