Jen ho nechte, ať se bojí

"Ten je tak vystrašenej, že je schopnej napsat celou operu." Kdyby mě strašilo komando pod vedením Metoděje Mydlocha, tak bych žádnou hudbu nikdy nesložil a bez toho strašení taky ne. Nicméně zamilovaně čumící skladatel Brabec je tím správným dementem sobotovskýho typu, strašáci se svými nápady taky celkem ujdou a tak snad jen Marcelčiny hitovky by mohly bourat hitparády poněkud razantněji. A ač je to celkem smutný, tak tohle za vlády srpu s kladivem bývala jedna z těch povedenějších a často reprízovaných komedií. (30.11.2016)

Zase to jeden zajímavý filmový námět pro komedii. Hlavně tentokrát bez proniknutí do roviny fantasy nebo sci-fi, zčásti řešící i docela závažné psychologické téma, jakým je umělecká inspirace při nervových poruchách a zvláštních psychických stavech. Osobně Jen ho nechte, ať se bojí vidím v řebříčku o něco výš, než předchozí komedii s Luďkem Sobotou Jáchyme, hoď ho do stroje, povyšuje to zejména HELENA VONDRÁČKOVÁ a vůbec filmová hudba. Filmové zpracování písní na filmovém platně skvěle dokumentuje styl tehdejších videoklipů - Jitrocel a rozmarýn (navíc s přítomnosti oblíbeného Orchestru Václava Hybše) odkazuje na dobové festivaly populárních písní, které byli obvykle skvělou dílnou na vznik dobrých písniček, Svatba naruby je obdobou technicky zajímavých studiových klipů v režii Jána Roháče ze slovenské TV-hitparády Našich deväť, Když má láska zelenou s nadsázkou připomíná různá Dostaveníčka s točením písňových klipů v přírodě na nejrůznějších místech, někdy v porovnání s obsahem textu písně i šílených. A konečně - divadélko Suterén představuje paralelu k slavnému Semaforu 60.let, s nadčasovou tvorbou. Ovšem vedle těchto legrácek je nejhezčí písní Létání s docela abstraktním zpracováním, které představuje jednu z mála vážných chvíli jinak bláznivé komedie. Celý film pod taktovkou Ladislava Rychmana dopadl skvěle, snímek má vtip, gradující napětí, i hezky opakující se některé momenty a samozřejmě i scénář od dvojky Vlček - Borovička (známé z oblíbených Chalupářů), plus hezká parta komiků pohromadě v hereckém obsazení (Menšík, Filipovský, Krampol, výjimečně ve filmu Miloslav Šimek). Nakonec i tu Sobotovu nepovedenou etudku s přbíjením klince a věšení obrazu lze přežít bez újmy na zdraví. 85% (11.01.2017)

Sobotu nesnáším a je to hlavně od těch dob jeho jéhehe ehehe debilů ze sedmdesátejch. Tehdy to táhli v divadle s Nárožným a Šimkem, tak se jistě nabídlo protáhnout je filmem. K tomu fešná Helenka, pár písní o ničem a máme tu krásný normalizační film (pardon komedii) , u kterého si pracují oddychnou. Samozřejmě se na to dívat dá, ale nějaký hlubší zážitek od filmu nečekejte. Je to taková konzerva z té doby. Dvě Matonky bez příchuti. * * * (30.12.2014)

Strach je docela přirozená lidská reakce na nějaký nepříjemný podnět. Mladému skladateli z této komedie pomáhá k mimořádným výkonům při jeho tvorbě. A tak když je potřeba zapnout na plné obrátky, a přijít s top finálovou podobou chystaného muzikálu pro menší pražské divadlo, vyrukuje jeho šéf na skladatele s neotřelou a málo obvyklou metodou jež má zaručit optimální výsledek. Zkrátka vyděsit ho k smrti a pak se dílo podaří. Role je přímo psaná pro Ludka Sobotu, který předvedl sérii roztržitých výstupů pro jaké proslul. Jeho hudební skladatel je tradičně nesmělý, posléze zamilovaný do Vondráčkové alias Marcely Malé (počáteční písmeno M v ženském jméně má poslední dobou něco do sebe) a hrál tuhle roli stejně jako všechny své ostatní. Podobně laděný film nakonec v ničem příliš nepřekvapí. Rychman natočil tuto hudební komedii nejlépe jak to jen šlo, s dobrými herci, ale přesto by se dalo od ní očekávat více, zvláště v hudebních číslech a od scénáře, který je jednoduchý a to se odrazilo na výsledné podobě filmu. Pobavit se u toho ale dá. 60% (19.03.2012)

Poměrně málo vtipná komedie se zajímavou zápletkou, spíše ale řada gagů a skečů tria Sobota - Nárožný - Šimek. Mnohé jsou strašně šroubované. Jako celek to ale jakžtakž funguje. Mezi baviči, konferenciéry, zpěváky, zpěvačkami a dalšími estrádními umělci vyniká herecky, jak jinak, Vladimír Menšík. Helena Vondráčková se v mnohých scénách s rádoby vtipným Luďkem Sobotou tvářila asi jako já, dost znuděně a otráveně. (07.07.2010)