Suburra

Kdyby v dnešní době měli točit kmotra, přál bych si aby vypadat nějak takhle. Americké tempo je pryč, tohle je evropský art. Hraje se na dokonalost záběrů, dlouhých podotýkám. Prostředí musí být perfektní. Herci absolutně přesní a příběh a postavy musí do sebe krásně zaklapnout. Na téhle italské specialitě jsem si hodně pochutnal. Nejlepší postavou je pro mě cikánský boss. 90% (28.05.2016)

Tenhle mafiánský film bohužel není o luparách a betonových botách, ale spíš o cikánech, politicích, kléru a dokonce se v něm mihne i sama Svatá stolice (ten chlápek z Hitlerjugend). Mám trochu rozporuplné pocity. Třeba: Nejlepší soundtrack jaký jsem slyšel od Refnova Drive, ale použitý naprosto nevhodně, k filmu se hudba od M83 vůbec nehodila. Nebo: Svými silikonovými cecky mě znechutila jakási bezejmenná štětka hrající si na herečku, zato mě ovšem nadchla jistá Greta Scarano v roli feťácké pistolnice. A ještě: Děj slušně odsýpá a scénář je dobře napsaný, ale trochu mě zklamal konec - přes dvě hoďky mi titulky slibovaly příchod jakési apokalypsy, ale namísto plnotučné gangsterské zabijačky jsem se dočkal jen odstředěné chudokrevné omáčky. Aspoň že ten hnusný cigoš nezhebnul příliš pokojně. Čtvrtá jen a pouze za hudbu. (04.01.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

"Teď proti těm zasranejm cigánům povedeme třetí světovou." Přiznám se, že mi trvalo poměrně dlouho zorientovat se v tom, kdo je mafián, kdo cigán, kdo prostitutka, kdo politik, kdo podnikatel a co tady vůbec jde. Naštěstí se to začalo propojovat těsně před tím, než jsem usnul, ale žádný zázrak jsem přesto neviděl. Asi to bude tím, že jedinými sympatickými osobami filmu byla drogová prostitutka Sabrina a "neprůstřelný" podnikatel Samurai, což opravdu není Squadra Azzurra dle mých potřeb. Alespoň mě částečně bavila ta politika v podobě sexu, fetování, vraždění, uplácení a vydírání. Na druhou stranu je tohle známá realita, které mám plné zuby i v běžném životě, takže od filmu očekávám něco víc. (05.11.2016)

…a sedmý den stvořil Bůh předčasné volby... Provázanost organizovaného zločinu a politických špiček překvapí rozhodně méně než angažovanost vatikánského mobu a to ještě na policii, soudce a státní zástupce protentokrát nezbyl časový prostor.. Hutný týden řetězových reakcí v prohnilém univerzu chatrné morálky a opojné moci. Škoda teatrálního konce politické linie i krajně nepravděpodobných úspěchů nejslabších ryb v římském rybníku hříchu, ale zase na druhou stranu, znáte to o té myši zahnané do kouta.. Soundtrack, ač svým Heat/Drive stylem hodně nepůvodní, vtiskl filmu specifickou tvář a potvrdil kouzelnou moc vhodně zvoleného hudebního doprovodu. (14.01.2016)