Obsahy(1)
Brutálně syrová freska o cestách, jakými neapolská camorra ovládá všední život lidí. Jsme ve světě, kde jediným zákonem je násilí, jedinou hodnotou moc a jedinou řečí štěkot zbraní. Jde o nadvládu nad trhem s narkotiky, s nebezpečným odpadem a dokonce i s oblékáním. Film vznikl na základě knihy Roberta Saviana, která se v roce 2006 stala rázem bestsellerem. Na nedávném festivalu v Cannes získala Gomorra Velkou cenu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (187)
Takto naturálne si predstavujem, že vyzeralo skutočné pozadie organizovaného zločinu všade a vždy. Film ako keby na diváka kašlal a nechal ho pozerať sa skoro dokumentárskymi očami na pýchu a pády tvrdých chlapcov hrajúcich sa na Tonyho Montanu a dopad ich tvrďáckeho správania na "obyčajných" ľudí. Na mňa ako na nie veľmi zdatného kritika to pôsobilo chladne (asi ako bolo aj zámerom), riadne depresívne, ale holt vo vytržení z toho nie som. ()
Nudné? Možná pro milovníky mafiánských pohádek. Pokud máte rádi syrový a nepřikrášlený styl a zajímá vás, jak se to má s novodobými Kmotry, máte naději na podobný emoční ústřel, který Gomora přivodila mně. Na plný kotel nejdu jen proto, že film je skutečně příliš dlouhý a Garrone (jakkoli odvedl skvostnou práci!) prostě místy nestíhá. Gomora patří z mého pohledu k nejpůsobivějším filmům posledních měsíců. Ale vřele doporučuju si alespoň rámcově přečíst, na co jdete. Zbloudilých duší, které se přišly juknout na další Skrytou identitu, sedělo v kině celkem dost. ()
Kvůli konkrétním údajům o aktivitách mafiánských špiček od roku 2006 musí žít hrdinas pod policejní ochranou. Gomora svého režiséra nejspíš dostane jen do palby fotografů. Garrone totiž natočil především velmi dobrý snímek, což mu právem vyneslo Velkou cenu v Cannes i Evropské filmové ceny. Před výpovědí o konkrétní činnosti ale dává přednost vyprávění o obecnějších mechanismech fungování mafie. Gomora postrádá klasicky pojatý příběh i hlavního hrdinu: sledujeme paralelně několik protagonistů, kteří se vlastně nikdy nepotkají. Film se tak vyhraňuje i proti módním "uměleckým" mozaikám typu Babelu a zvýrazňuje bezmoc a osamělost postav uvězněných uvnitř izolovaných osudů. ()
10/10 Zivot na italskem predmesti bez kmotrovskych kudrlinek predstavuje prurez jednim hypotetickym zivotem se vsemi moznostmi, kam se profese osmahleho vypalnika muze od utleho veku do smrti, ktera ciha na kazde zivotni krizovatce, dostat. Spousta obycejnych charakteru a zamerna dokumentaristicka neprehlednost bez komentare dodava celemu kusu na autenticite a vyrazivu, coz mi moc sedelo, ale verim, ze priznivcum nabubrele luxusni (barevne) Scarface nebo drive zminovaneho Krstneho otca do kolen nedostane. Protoze tyto filmy jsou o tom jak se chteji mafosi sami videt v pozlatku nedotknutelnosti a ne jaci jsou ve skutecnosti a to je pro normalniho cloveka sakra rozdil... ()
Tak a máme tu další drsný snímek ze života mafiánů. Tentokrát však bez jakékoliv uhlazenosti. Nic ve stylu "Kmotra" nebo "Mafiánů". "Gomora" nám jako jediný film, ukazuje praktiky italské zločinecké organizace Camorra. Snímek je točen takřka dokumentárním stylem využívající ruční kameru a dlouhé záběry. Pro běžného diváka se ale jedná o skoro nestravitelné sousto. Ne, že by film byl extrémně brutální (ve skutečnosti je překvapivě mírný) ale absolutně postrádá jakýkoliv příběh nebo hlavní postavu. Snímek jen sleduje několik postav, které buď jsou gangstery nebo by jimi chtěly být. To je hlavní kámen úrazu, protože divák zde nemá nikoho komu by mohl držet palce nebo kdo by si alespoň trochu získal jeho sympatie. Navíc je toto více jak dvouhodinové sledování jednotlivých scén neúměrně zdlouhavé a zbytečně natahované. Ze začátku bylo zajímavé sledovat reálnější pohled na dnešní mafii, kde novodobý "Kmotrové" nežijí v honosných vilách ale oprýskaných panelácích, určitě to ale šlo natočit lépe a zábavněji. ()
Galerie (35)
Photo © Rai Cinema
Zajímavosti (10)
- Skladba, která hraje k závěrečným titulkům se jmenuje Herculaneum a složila ji slavná triphopová formace Massive Attack. (Pumiiix)
- Matteo Garrone se před natáčením nastěhoval na dva měsíce do nechvalně známé neapolské čtvrti, aby "nasál atmosféru". (Karlos80)
- Vila, ve které si kluci hrají na film Zjizvená tvář (1983), patřila neapolskému gangsterovi Walteru Schiavonemu. Po zasáhu proti jeho osobě byla později stavba zkonfiskována a přebudována na kliniku. (Docflash)
Reklama