Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Poselství tohoto filmu je jasné. Jedině SPOLU překonáme těžké časy. Poselství vlastenectví, přátelství a sousedské vzájemnosti, jež pomůže zlomit nástrahy každodenního života, porazit hajzly a prospěcháře a vybudovat obec krásnější. Dnes, kdy žádná občanská společnost neexistuje, to může přijít k smíchu. V roce 1942, nejtěžším roce Protektorátu, nebylo příliš čeho se chytat. Proto je film v podstatě velmi naivní a jednoduchý, neboť víra v dobro byla asi to jediné, co národu zbylo. A tak se pod nevinným příběhem skrývá síla českého národa, nikdy nezlomeného, který ani žádné zlomení nečeká a nesmí čekat. Musíme si přece pomáhat... Tyhle příběhy Drda uměl, Hrátky s čertem nejsou holt jeho jediný majstrštyk. S přihlédnutím k období, kdy vznikl film dávám 90% za tu víru a naději... ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Sympatický film, točený v těžké době, která se nemilosrdně pomstila na dvou z tvůrců filmu - Letenské a Hašlerovi. V určitých pasážích filmu až mrazí, jak tvůrci dokázali skloubit drama s prvky komedie, a tak tento film můžeme považovat za průkopnické dílo v kategorii hořkých komedí, kterých bude ještě v pozdější fázi českého kina mnoho následovat... ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Film, kterému se nedá nic vytknout je manifestací našich starých skvělých herců. Má přiměřeně skrývaného vlastenectví, přiměřeně sociální propagandy, přiměřeně humoru a přiměřeně tragedie. Exceluje tu František Smolík, jako alkoholik, který je smířený s tím, že za to zaplatí. Exceluje tu i František Filipovský, který jde do volebního boje v podstatě jen se dvěma větami:"To si naše strana nevezme na to ódium" a "Uděláme tabulu rasa". Je to roztomilé a působí to jako předzvěst největšího komika let poválečných. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Drdův literární bestseller, který záhy po svém prvním vydání sklidil nevídaný čtenářský ohlas, byl velice rychle shledán atraktivním i českými filmaři, kteří mezi stránkami správně odhalili silný lidský rozměr. Pestrý kaleidoskop veselých i vážných událostí, jimiž je rámován příběh rukapáňských obyvatel, nalézá těžiště především v jeho hereckých interpretech, vynikajících osobnostech českého filmu a divadla. Smolíkův nenapravitelný alkoholik, pobývající zároveň ve starostenském křesle, je mistrnou studií člověka chybujícího, podobně jako tvrdý a nelidský Trantinec, představovaný Gustavem Hilmarem, sedlák, který zaslepen vlastní pýchou nedbá potřeb druhých. Vynikající souhra obou Jaroslavů, Průchy a Marvana, dociluje nevídaných rozměrů, zejména ve vypjatých momentech jejich osudového střetnutí na život a na smrt. A s nimi další a další, výjimečná tragikomická role Jindřicha Plachty, eroticky podmanivé vzplanutí Boháče a Glázrové, které náleží k nejpůsobivějším milostným romancím v dějinách českého filmu, drobné vedlejší figurky Filipovského, Ference Futuristy i Anny Letenské... Životní paralela Václava Binovce, kontroverzního režiséra s nechvalně proslulými politickými názory, se sice už po dlouhá desetiletí stává předmětem ostrých polemik i bezdůvodných obvinění, ovšem iniciativa a realizace tohoto úspěšného filmu poskytuje ještě jiný, poněkud smířlivější pohled na tohoto vyděděnce českého filmu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Mozaika lidí z městečka Rukapáně. Vyprávění podle Jana Drdy v režii Václava Binovce má až pohádkově mystickou atmosféru. Herecké obsazení je vynikající a jednotlivé charaktery postav jsou přesvědčivě zahrané. Nejvíce mě dostala role blázna Janka, kterého mistrně ztvárnil Jindřich Plachta. Městečko na dlani je jedním z nejlepších a nejhezčích československých filmů, které byly natočeny v Protektorátu. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Keď bol film dokončený, trvalo ešte niekoľko mesiacov, než úrady povolili jeho premietanie. V tom čase už bol Karol Hašler, ktorý mal nad filmom umelecký dohľad, mŕtvy. (Raccoon.city)
  • První mimopražská premiéra se konala 4. září 1942 v Ronově nad Doubravou, kde byl film natáčen. (zdeny99)
  • Kamenem úrazu při natáčení bylo pověření režírování filmu Václava Binovce, kterému měl jako umělecký poradce sekundovat Karel Hašler. Zatímco Hašler byl Žid, Binovec se netajil svými sympatiemi k nacistickému režimu. Dodnes tak zůstala otázka, zdali to byl skutečně Binovec, kdo Hašlera udal gestapu. (zdeny99)

Reklama

Reklama