Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Při náletu za druhé světové války bomby omylem dopadnou na kodaňskou školu plnou dětí a přitom se protnou osudy několika místních obyvatel. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (84)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Tento dánský počin mě jen utvrdil v mém dlouhodobém postoji. Zatímco dokážu obdivovat stíhací piloty, kteří brání svou vlast před nepřítelem, k bombardovacímu letectvu mám silně odtažitý postoj. Dost na tom, že i drobná chyba v úsudku nebo špatná viditelnost v prostoru cíle mohou způsobit takzvané vedlejší ztráty, docházelo (a bohužel stále dochází) i na záměrnou likvidaci civilních cílů (včetně celých měst) s cílem demoralizovat civilní obyvatelstvo. Já sice chápu, jaké myšlenkové pochody vedou k takovým výsledkům, ale silně s nimi nesouhlasím. A pokud nějaký kkt nazve bombardování "humanitárním", beru ho jako zločince a klesá u mě na úroveň syfilitické krysy. Ale zpět k filmu. Nebyl příjemný. Zvlášť v této době. Sice se nezdobím modrožlutými stužkami, Ukrajince jsem nikdy nemusel a nemusím, ale to, co se u nich děje, je hnusné svinstvo a pro mnoho z nich je to, co se odehrálo v tomto snímku, realitou, kterou zažívají prakticky denně. Film tak ukázal divákovi pravou tvář války; žádné hrdinské činy na bojišti tváří v tvář nepříteli; válka je v první řadě zbytečnou smrtí pro velké množství civilistů a tato záležitost to ukázala v pravém světle. / Poučení: mrtví/zranění: řádové sestry 10/35, děti 86/67. Celkový počet usmrcených dánských civilistů (včetně obětí z tzv. Francouzské školy): 140. Odhadovaný počet zlikvidovaných členů gestapa a kolaborantů: 50-150 nebo 100-200. ()

oveckaoa 

všechny recenze uživatele

Nejprve si dáme seznám ruských zločinů jelikož je potřeba , aby na to lidi nezapomínaly jelikož jich je mnoho vyberu jen pár .  Březen 2022 masakr v Buči (Ukrajina) uvádí se až 300 mrtvých 7 dubna 1995 Čečensko masakr v obci Samaški ruská armáda zde zabila upálila a znásilnila přes 100 Čečenců žen mužů a dětí Únor 2000 Katyr-Jurt Ruská armáda toto místo bombardovala a zabila zde přes 170-330 čečenských civilistů  1994-1996 první čečenská válka uvádí se úmrtí až 35 000 čečenců v důsledku ruských útoků   1940 Masakr v Katyni Ruská armáda zde zabila až 22 000 Poláků Jinak k filmu 50 minut se zde děje úplné kulové jen sledujeme jeptišku jak chce roztáhnout nohy náckovi , který jí je odporný (absolutně nereálné) a malé děcka, které nejsou vůbec podstatné jelikož z 3 se o tom posledním nedozvíme jestli přežilo a režiséra to ani nezajímalo nám to sdělit a jejich životy. Jo ještě jsem zapomněl na nevěstu co postřílí s družičkami  Angličané a pak se tomu smějí a radují se z toho. Pak je anglická armáda vybombarduje ve škole a máme konec filmu nedozvíme se jestli to bylo omylem nebo jim někdo dal špatné informace  a máme konec. Jinak Němci byly fakt dobré svině , když kluka co to přežil zneužily na to, aby sepisoval seznam obětí a přežitých  to nemohl zapisovat někdo z nich musely ho ještě více traumatizovat. Mimochodem tento kluk je asi člen Justice league jelikož dokáže všechny obejít sepsat a popsat. Jako válečný film to selhává 40 procent za téma a za to, že se dozvíme jaká byla církev svině, že schvalovala zabíjení Židů (tohle se i opravdu dělo viz papež Pius 12 https://www.stoplusjednicka.cz/padouch-nebo-svetec-skutecne-spolupracoval-papez-pius-xii-s-nacisty ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Válka si bohužel nebere servítky. Ví to nyní na Ukrajině a připomíná mi to i dánský film Bombardování, kterak si spojenci na sklonku války spletli vedení Gestapa se školou. Jakákoliv válka je zvěrstvo a toto je jeden z bohužel mnohých důkazů. První polovina filmu je sice víc povídací a neutrální, druhá Vás ale dokonale rozemele. Není vhodnější doby na otevírání podobných témat, než doba dnešní. Navíc kvituji i natáčení u nás. Skandinávci prostě umí s našimi lokacemi skvěle pracovat. ()

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

Rigmor: „Sestra Teresa, myslíte, že Bohu vypadla z ruky ceruzka?“ S. Teresa: „Myslím, že áno.“ Rigmor: „A myslíte, že to potrvá dlho?“ S. Teresa: „Možno. Neviem.“ Rigmor: „Ideme do neba?“ S. Teresa: „Áno, my všetci.“ Rigmor: „Čaká tam na nás Ježiš?“ S. Teresa: „Áno, som si istá, že áno.“ Tento film bol natočený ešte v roku 2021 a tak ho prirovnávať k invázii na Ukrajine nie je na mieste. Akurát načasovanie dosť vyšlo. Navyše, je to príbeh pravdivý a pred pár dňami (21. marca) o bombardovaní Kodane hovorili v správach. Nepovedali, kde sa stala chyba, že britskí letci začali bombardovať francúzsku školu. Ale dôležité je, že autori filmu dokázali vytvoriť atmosféru bezútešnosti a nezmyselnosti vojny. Obraz zúfalých matiek hľadajúcich svoje deti je krutou výčitkou všetkým, ktorí sú schopní rozpútať vojnové peklo na Zemi. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Bombardování je velmi smutným válečným filmem, ale potěšila kratičká účast českých hereček. Mně osobně dostal hned dvakrát. Je to asi rok, co mi kamarád poslal ukázku jakéhosi filmu co točí Dánové. Po runwayi kdesi na základně RAF během druhé světové kráčeli dva letci, kolem svižně projížděl jeep a po obou stranách dráhy stála zaparkovaná Mosquita.  Když jsem včera na film koukal, se smutkem jsem si uvědomil, že to byly záběry z tohoto filmu. Z filmu na který jsem se těšil kvůli Mosquitům i letcům ale u nějž jsem  znal jeho obsah. Ten vás dostane i když jste nerodič, ale jen rodič si asi umí představit tu pravou hrůzu, když vám na ulici řeknou, že bombardují školu, kde víte že je vaše dítě...  Film je natočen velmi zručně, člověk se rychle sblíží s dětskými hrdiny a samozřejmě ve chvíli kdy se ocitneme na letecké základně mé srdce zaplesalo ještě více. Nálet je proveden výborně, celá cesta k cíli ve formaci nízko nad mořem  byla natočena suprově i ty průhledy z kokpitů nad ubíhajícím Dánskem po přeletu pobřeží. Chvíle po náletu jsou drsné a padne na vás skutečná tíseň. Asi o to větší, že filmaři se velmi chytře vyhnuli explicitním záběrům a nechali na plno jet divákovu fantazii. Ta moje tedy jela na 100% už jen z důvodu, že nemusím těsné prostory a představa jen, že jsem někde nezraněn jen zavalený mne děsí. Je dobře, že tyto filmy vznikají. Jsem rád, že Netfix občas krom svých šíleností kde dává prostor opravdu všemu podivnému a všem podivným čas od času podpoří natočení nějakého solidního historického kousku. Možná někoho překvapí ten koncept vybombardovat barák gestapa plný vězňů, některých dokonce záměrně držených jako živé štíty v podkroví budovy. Ale odboj i RAF moc dobře věděly co dělají. Před invazí do Francie v rámci operace Jericho byl proveden na chlup stejný úder na věznici, kde Němci drželi lidi z francouzského odboje. Ten v roce 1944 byl v troskách a stovky vězňů čekalo na termíny svých poprav. Předpokládalo se, že při náletu budou zničeny strážní věže a rozbombardují se zdi věznice, čímž někteří z vězňů dostanou šanci uprchnout v nastalém zmatku. Samozřejmě se počítalo i s tím, že některé nálet zabije uvnitř věznice. Opraci velel G/Cpt. Pickard, který byl při akci sestřelen. Akce byla úspěšná, mnoho vězňů uprchlo, schovalo se a při vylodění pak pomáhalo spojencům v rámci francouzského odboje zpravodajsky či záškodnickou činností. Operace Kartágo, tedy nálet na služebnu gestapa v Kodani tak měla být další podobná akce. Opět k ní stejně jako u operace Jericho byla vybrány rychlá britská dvoumotorová Mosquita, schopen nést velký náklad pum, po jejichž odhození se ale mohla díky své rychlosti a manévrovatelnosti postavit německým stíhačům oproti větším americkým dvoumotorovým bombardérům typu Marauder, Boston, nebo Mitchel... Film tu leckdo zcela logicky v komentech spojuje s tím co se teď děje na Ukrajině. Jenže je tu velký rozdíl. RAF se v tomto případě spletla. ruSSáci civilní cíle bombardují záměrně. Je to jejich taktika jak zabíjením civilního obyvatelstva a ničením civilní infrastruktury zlomit odhodlanost Ukrajiny se bránit. A jelikož jsou to primitivové, nemohou pochopit, že tím jen obránce utvrzují v jejich odhodlání a že si tím dělají ze souseda nepřátele na stovky let dopředu... Řada komentujících tu odsuzuje bombardování jako takové, dokonce můj kamarád, také válečník Necrotongue.  A tak bych zde rád zdůraznil jednu věc. Válku vyvolal Hitler. Rozmach RAF a vznik strategického  bombardovacího letectva byl důsledek toho všeho. Bombardéry se velikou měrou zasloužily o dřívejší konec války ať už to byly noční a denní taktické nálety RAF, nebo denní nálety USAF. Zlomily nacistické výrobní mašinérii páteř. Samozřejmě, že při tom docházelo k omylům. Mnohdy to schytaly vlastní spojenecké jednotky, mnohdy dokonce došlo k civilním obětem. Je třeba se na letectvo té doby koukat optikou čtyřicátých let. Dnešní ruSSácký bombardér operuje kdesi nad Kaspickým mořem mimo prostředky nepřátelské protiletecké obrany a v klidu si odpaluje a navádí rakety dlouhého doletu na cíle na Ukrajině. Tehdejší letec to měl mnohem složitější. Předně na rozdíl od stíhačky, kde si vše rozhodoval sám se svým velitelem, měl velitel bombardéru odpovědnost za další duše na palubě. U těžkých Fotressů B-17 či Liberátorů B-24 to bylo dalších až devět lidí osádky. Museli jste se nad cíl nejprve dostat. Mnohdy to znamenalo mnoho hodin letu navzdory nepřízni počasí, turbulencím, námraze, poruchám motorů atd... Celou cestu vám hrozilo sestřelení nepřátelskými stíhači, nad nepřátelským územím vás pak ohrožovala palba flaku. Cíl jste rozpoznávali toliko vizuálně.  Během nízkého průletu jste tak měli opravdu pár sekund mnohdy během skutečného pekla na obloze k určení a zaměření cíle pro přesný shoz pum. Nebo se dělo naopak ve veliké výšce, kdy cíl byl mnohdy skryt mraky nebo kouřovou clonou nepřítele, maskován apod. Při tom jste museli stále hlídat klesající ručičky palivoměrů. A nezapomínejte, že pokud jste byli členy letecké osádky během druhé světové, bylo vám kolem dvaceti let...  Dokážete si představit ten stres, tu odpovědnost??? Je tedy logické, že se občas stalo, že pumy nedopadly na správná místa. To ale neznamená, že bychom měli z těch mladých statečných osádek dělat nějaké vzdušné piráty či teroristy jak to občas každé jaro slýchávám v diskusích k náletům na Prahu. Oni obětovali své mladé životy pro naši svobodu. Létali někam, kde vůbec nemuseli být. Nad země o jejichž existenci mnohdy před válkou ani nevěděli. A sváděli nad nimi souboje a umírali tam... Mnoho pomníčků na našem území by o tom mohlo vyprávět a jistě jich je mnoho i v nešťastné Kodani. Bombardování je smutným válečným filmem, ale rozhodně stojí za vidění. Dávám za 5 časovaných pum. * * * * * () (méně) (více)

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Bombardéry, které bombardují školu, jsou britské víceúčelové bojové letouny de Havilland DH.98 Mosquito. (Vito1441)
  • Matka malé pohřešované Evy vyjde v čase 01:32:00 před divadlo. Poté, co jí Henry sdělí, že Eva šla domů, rozeběhne se za ní. Ze schodů před divadlem se vydá do ulice po své pravé ruce, kam Eva skutečně odešla. Při běhu ulicí odbočí na první křižovatce vpravo. Následnou křižovatku proběhne rovně. Na další křižovatce odbočí vpravo a hned na následující křižovatce znovu vpravo, Tudíž se vrátí na ulici, kde hoří škola a je i divadlo. Nepolevuje v běhu a usilovně běží, aby těsně před divadlem odbočila vpravo do ulice, jejíž opačný konec minula hned na začátku běhu. Kdyby se před vchodem do divadla vydala rovnou vlevo a odbočila do první ulice vlevo, je hned na tom samém místě, jako na konci celého běhu. (mikulin)

Reklama

Reklama