Candyman

Anotace o brutálním vrahovi ze zásvětí, který má místo ruky hák, naprosto odůvodněně svádí k domněnce, že Candyman je jen jeden z celé řady obdobných béčkových videohorrorů konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Ale to je hluboký omyl - ve skutečnosti se jedná o vizuálně pohledný, působivý a precizně natočený film s výborným dějem, hustou atmosférou, dobrými hereckými výkony (v hlavní roli pěkná ségra Michaela Madsena), syrově krásnými exteriéry chicagské betonové džungle i bezútěšné periferie, skvělou kamerou (pohledy z výšky jsou efektní) a úžasnou hudbou od Philipa Glasse(!). Když jsem si ho kdysi dávno v pravěku půjčoval ve videopůjčovně na VHS, tyhle Candymanovy kvality jsem samozřejmě ještě neviděl, respektive nedokázal ocenit. Ale teď po dlouhých letech jsem si na něm opravdu pochutnal, takže mu dávám subjektivně (ale s čistým svědomím) pět bodů a odpouštím mu jeho drobné nedostatky (převážně klišoidního charakteru). (22.09.2013)

Candyman je jednou z mých řídkých horrorových srdcovek. Je to taky tím, že film se tak do poloviny jako horror netváří vůbec a druhou polovinu jste na pochybách, zda ten všechen mish-mash není výplodem chorého mozku. To hodně zvyšuje napětí, taky zakomponované realistické prvky (ghetto rulezzz) a velké plus na celkové atmosféře tvoří hudba od Glasse. Záverečná pointa ... je myslím docela originální. 90% (01.02.2003)

Nejsem si vůbec jist, jestli se mi to líbilo. Ani to, zda bych chtěl Candymana vidět ještě jednou (a obě hlediska jsou moje hlavní kritérium při hodnocení). Zvlášť první polovina filmu je vynikající, sice jsem si trochu zvykal na ten sociální rozměr černošskýho sídliště, ale některé lekačky byly povedené a pomalu budovaná mrazivá atmosféra urban legends mě pohlcovala. Jenže pak se něco zvrtlo. Nadpřirozeno ve slasheru moc nemusím, i když ho přežiju, ale tohle spíš mysteriózní vanutí mi dojem vytrvale kazilo až do závěru. Pointa zábavná. Mimochodem, napadlo vás někdy, že věta: "It was always you, Helen" plus závěr v té hořící vatře taky může znamenat, že žádnej Candyman tam vlastně nebyl a jí fakt jen hrabalo? Protože tahle interpretace nemá trhlinu... já skoro čekal, že na to tvůrci v závěru víc poukážou, když už naznačujou (hození háku do rakve). (14.01.2014)

Celé je to takové schizoidní a do toho ta paneláková ghetto atmosféra a působivá hudba. Inu čekal jsem rutinní vyvražďovačku a dostal jsem originální horor. Tyhle mýty, pověsti a urban legends opravdu mají sílu a myslím že každý má v okolí svého bydliště nějakou děsivou storku či strašidelnej dům nebo něco na ten způsob. Finální scéna, když jde ghetto uctít oběť a vlastně ti jedinní chápou, co se doopravdy stalo se mi opravdu líbila. Někdy, když nejste "zdejší" pochopíte hovno. A teď přestanu s blábolením a napíšu že Tony Todd byl cool a krvavost taková nepříjemná, jelikož nebyla přehnaná, ale už zase ne decentní. Poprvé jsem zaregistroval Virginii Madsen a zahrála to uspokojivě. (05.06.2008)

Má to spoustu věcí, za který si to body zaslouží. Třeba za celkem jednoduchou až táborákovou zápletku, dobrý ghetto prostředí, nepředvídatelnost. Na druhou stranu stranu se ten film i přesto, že není nijak dlouhý, poměrně vleče a hlavně NENÍ vůbec strašidelný, Virginia Madsen (jsem jedinej, komu připomíná Sharon Stone?) podle dobrá herečka není a ta místy až klášterní hudba mi tam taky nepasovala. (01.11.2012)