Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenze (141)
Samozřejmě, komu by se tahle minikomedie podle O´Caseyho nelíbila. Poprvé byla uvedena o silvestrovském programu 1963 (jó, to byly silvestry v televizi, to se ještě člověk pobavil), pamatuji na ni tedy jako desetiletý kluk. Tenkrát jsem se řehtal od začátku do konce a pak ještě mnohokrát, dokud mě smích nadosmrti nepřešel... - Jan Werich a Jiří Sovák - to byli opravdoví mistři humoru a Stella Zázvorková jim zde skvěle přihrávala, ostatně stejně dobře jako v jiné TV komedii Medvěd. Tararingapatam si od té doby pamatuji jako jakési hnízdo v jižní Burmě... :D ()
Jeden dva tři čtyři pět.¬ "Uspořená libra" je dobový klenotek, který své opodstatnění ztratil v roce 1989. Jan Werich opilce nehraje na výtečnou, jednou je opravdu opilý, za chvíli jako by na to zapomněl (Jiří Sovák ho v této aktovce viditelně předčí; nejlépe z celé pětice hraje však Jana Werichová-Kvapilová; avšak Vlastimil Brodský působí v úloze namlouvajícího trapně nepřesvědčivě pro svůj věk i vzhled). Aktovka se táhne jako nudle, tím ztrácí na humornosti pohybujíce se k úmornosti. Rozuzlení je mírně trapné, nic, co by aspoň na konec zachránilo hru před nejvýše průměrností. Sean O'Casey byl sice úspěšným dramatikem, nicméně Uspořená libra nepatří rozhodně nezi jeho silná díla.¬ Přes výše uvedená fakta rozhodl hlas lidu spolu s hlasy kritiků filmových jinak. Jako by šlo o nového Hamleta. Nebo o novou Tróju, virtuálně vykopanou. Než však budu shozen s hradeb, uslyší mí trýznitelé výkřik, kletbu, která je bude provázeti po zbytek jejich marných a špatných životů:¬ >>Naserte si, knechti!!<< ()
Ty moc nevyskakuj, ty žížalko! Ste tady kvůli mě nebo já kvůli vám?! Takoví jako já vám platíme gáži, né? Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů a né abyste se tady na mě vytahovala a byla drzá a lascívní. Jedno z nejklasičtějších děl rané televizní tvorby šedesátých let je mistrnou připomínkou zlatého věku české komedie a zároveň v něm lze vysledovat přímý odkaz na ostrovtip Osvobozených tak, jak jej diváci znali ještě z předválečných let. Rozepisovat se o skvělých hereckých výkonech Wericha, Sováka a Zázvorkové by bylo nošením dříví do lesa, nicméně je obdivuhodné, jaké možnosti skýtá dialog tří postav. Věc v současné televizní dramaturgii takřka nemožná. ()
"Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů, a né, abyste byla drzá a lascívní!" Televizní klenot, v němž jsou vynikající všichni herci. O Janu Werichovi a Jiřím Sovákovi není třeba se zbytečně rozepisovat, ale připomenul bych také vynikající postavu paní, která chce poslat dopis do Tararingapatamu, v podání Stelly Zázvorkové. 100% ()
Naprosto geniální herecký koncert Wericha se Sovákem a nesmrtelné hlášky, které vznikly z improvizace: "Vemte si ty svý parafernálie", "Je to opravdu vaše toužebné přání, abych si zul botičky?", "Já se nemůžu ohnout - vždycky, když jsem zklamanej, tak se nemůžu ohnout." Prostě co replika, to perla. Člověk to může vidět stokrát a stejně to pořád baví. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (9)
- Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín. Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce Jiřího Sováka jeho syn Jiří Schmitzer. (sator)
- Dáma se neustále rozčiluje, že jí ti dva vyrušují, když píše důležitý dopis do Táráringapatámu. Ale pokud si film stopneme v čase 11:42, tak si může přečíst, že Stella Zázvorková napsala úplný nesmysl, protože na papíře stojí: „Pálím tedy často!? Hihihi!!! Přála bych si držet od Vás opět něco tak poutavého! Zda-li? Bláhové sny, které mnou zmítají jsou jako vlny okeánu, který nás dělí.“ (Stefi_836)
- Jana Werichová si ve filmu nejen zahrála, ale celou hru také přeložila. (milaneg)
Reklama