The Beach House

Behom jedného dňa som videl dva horory z roku 2020 – Relic z produkcie bratov Russoovcov a The Beach House. Hoci obidva čo sa zápletky týka azda odlišnejšie byť nemohli, niečo mali predsa spoločné: šlo o komorné horory disponujúce sympatickým obsadením, skvelým prostredím (dom uprostred lesov, chatka v opustenom prímorskom letovisku) a dlho šponovaným napätím, ku koncu pribudlo gore a neochota odpovedať na otázky. Obom veľa nechýbalo a stali by sa peckami. The Beach House je prvú polovicu fakt parádna záležitosť. Ako v Relicu, aj tu je vám jasné, že sa blíži čosi otrasné a bojíte sa toho, ale podvedome sa na to ako fanúšikovia hororu tajne tešíte. V druhej polovici, hoci sa v nej prechádza k akcii, už to nie je tak úplne ono a možnože by bodlo viac odpovedí, než otázok, lebo ak film vyžaduje spoluprácu s divákom je to super, ale malo by to mať isté hranice a tu zostáva po odplavení záverečných titulkov naozaj asi viac otázok, než odpovedí. Palec hore, ale štvrtú hviezdu dávam len s prižmúreným okom. (27.07.2020)

Sympatické sci-fi, o kterém je nejlepší dopředu nevědět nic, tudíž můj koment obsahuje spoilery, bez nichž se dá těžko něco napsat. Emily má v plánu strávit letní volno s Randallem v domě jeho otce - na pláži. Před časem se vinou Randalla rozešli, ale ten by nyní chtěl vše vrátit zpět. Emily však hodlá pokračovat ve studiích, což se Randallovi nelíbí. Jenže místo řešení vztahu zjistí, že v původně opuštěném domě žijí starší manželé, dobří přátelé Randallova otce. Při večeři najdou společnou řeč a dojde i na trávu. A pak se vše zlomí a nastupuje lovecraftovský motiv. Nepřišlo to z hlubin vesmíru, nýbrž oceánu. Tedy čekal jsem samozřejmě více chapadel, ale i tak jsem byl spokojen. Záběr na řadu měchýřovek portugalských byl skličující a divák by si mohl vzít jedno ponaučení - dívej se, kam šlapeš. Ještě než dojde na zlom, provází film podivný neklid, kdy tušíte, že se chystá něco zlého, ale nevíte, o co jde. Pěkný byl světélkující les, mlha připomněla, jak jinak, Mlhu, byť to nebyla mlha...Výborné byly kreatury v domě. Jinak jsem každou chvíli čekal dávení či vetřelce z hrudi, splnilo se jen částečně. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4*, rozhodl závěr, který byl logický a potěšil. (09.07.2023)

Ten lehce amatérský look v kombinaci s psychedelickou atmosférou tomu dodával fakt grády. The Beach House je film pro trpělivé. Navzdory pomalému tempu má však super atmosféru, postupně se odhaluje a divák dlouho neví, na čem je, i když mnohé tuší. V druhé půli se přehoupne do trochu klišé polohy, kde to už malinko skřípe a závěr, ač filmařsky ne úplně uspokojivý (low-budget I guess), je svou finální scénou docela hezky vypointovaný (když divák pozorně vnímá předkládané informace) a lze ho interpretovat vícero způsoby. Za mě dobré a i to eko-vyznění, které bude mnohým nejspíše trnem v oku, mi sedlo. (02.08.2020)

Výlety na osamocené a sluncem zalité pláže nekončí vždy idylicky. Zvláště když svoji ústřední neblahou roli sehrají oceánem podezřele vyvržení měkkýši a následná mlha, že i ptáci chodí pěšky. Pro svůj hororový debut zvolil Jeffrey A. Brown poměrně komorní styl, do kterého zasadil čtyři herce v čele s hvězdičkou Lianou Liberato. Rozjezd je hodně pozvolný, v podstatě až nehororový. Režisér v něm představuje dva ústřední páry, mladý a postarší, co spolu místy vedou dialogy až téměř na vědecké bázi, což spíše neslouží extra účelu a nesvědčí to hlavně netrpělivým divákům, co by už nejraději viděli postupující záhadnou nákazu a její následky. S původem nákazy se tvůrce nezaobíral a využil malebnou pláž poměrně neotřelým způsobem. Divák neuzří zběsilé postupy, s dynamikou se šetří, ovšem druhá polovina filmu obsahuje snůšku explicitně pojatých scén, které ostudu filmovým maskérům, potažmo gore nedělají. Liana Liberato začíná etapu své herecké kariéry na místě, kde se obvykle chytá bronz, tentokrát se ale režisér nepřijel opalovat. Netradiční snímek. 8/10 (13.09.2020)

Tohle mohlo být dobrý, mělo to potenciál, dobrý nápad i lokalitu. Naneštěstí se z toho vyklubalo podivné nic a nuda ve formě neustálého plazení se někde po zemi a řvaní okolo sebe. Mělo to až moc pomalý rozjezd, bylo to prapodivně zahráno a postavy mi byly u zadku. Některé výjevy stály za to, jedna scéna ve sklepě, tuším, byla fakt povedená, takže své světlé momenty to mělo. Vcelku vzato je to ale další laciný kousek bez špetky nějakého okořenění. (21.09.2020)