Díra

Tam by se koronavirus šířil jedna báseň, brrr. Na jednu stranu je to relativně doslovné společensko kritické podobenství s možná trochu moc do abstraktna ujetou koncovkou, na stranu druhou je to zároveň i dost brutální a výživnej masakr, kterej se nebojí jít lehce za hranu diváckého komfortu a být drsnější než drtivá většina Netflix produkce. Výslednej tvar sice není úplně neprůstřelnej, role některých vedlejších postav zůstane mlhavá, ale kolem a kolem má El hoyo takový švih, tempo a koule, že bezesporu zůstane v paměti jako ten film "o tom divným vertikálním vězení s plošinou plnou jídla", o kterém se bude vyprávět. (20.03.2020)

Dokonalá metafora fungovania našej spoločnosti a to samozrejme nielen tej súčasnej, ale predovšetkým o tú tu samozrejme ide. Solidarita ako riešenie? Nedajte sa vysmiať, na tých dole sa dá predsa aj, doslova, vysrať. Určite treba tvorcom nechať, že pri zámere vyjadriť sa k tomu, k čomu sa vyjadrujú a nízkom rozpočte, urobili a vymysleli to najlepšie, čo sa dalo. Nechýbajú náboženské odkazy a niekoľko prekvapení, pričom samotný záver môže na prvý dojem pôsobiť ako useknutý a vy by ste chceli vedieť reakciu tých hore, prípadne čo je v skutočnosti dole, ale možno doslovnosť by tento film zabila. Nečítajte si tunajší dvojriadkový obsah, najlepšie je nevedieť vopred vôbec nič. (23.03.2020)

Velmi chytlavý námět, který okamžitě rozpoutává atmosférickou hru o přežití s jednoduchými, ale nekompromisními pravidly. Originální vstupní myšlenku však film nedokáže úplně dokonale rozvinout do smysluplného rozuzlení a uspokojivého závěru. Postupem času, jak se zabydlíte ve fikčním světě, začnete zjišťovat, že zápletka má své díry. Jedná se spíše o zážitkový film, od kterého není dobré čekat myšlenkové obohacení... 7/10 (14.09.2021)

Snáď nebude mať nikto nijaké námietky keď prehlásim, že Platforma je jedným z najlepších hororových filmov posledného desaťročia. Možno z mojej strany nie je úplne vhodné porovnávať Platformu s inými hororovými filmami, keďže je čisto osobitá a výrazne sa od bežnej kinematografie líši, ale už sa dlho nestalo, žeby si ma nejaký horor držal v napätí po celý čas a taktiež donútil sympatizovať s postavami a reálne o nich prejaviť záujem. To všetko sa Platforme darí nie len vďaka uveriteľným hereckým výkonom a vynaliezavému scenáru, ale v neposlednej rade aj kvôli podmanivému, mrazivému hudobnému podkladu, ktorý ešte viac stiesňuje atmosféru a stupňuje napätie. Šiel som do toho s celkom nízkymi očakávaniami a vo výsledku som nadmieru spokojný. Prvá cca polovica filmu bola síce "len" fajn, nebolo od nej jasné kam bude smerovať a mala zopár hluchých miest (neviem či to je mnou, ale mne tie "snové" scény a paranoje hlavného hrdinu strašne kazili zážitok z filmu), ale po príchode černocha na plátno to naberie obrátky, primieša trochu tej filozofie a až po záver filmu pomaly diváka nepustí si ani nadýchnuť. Veľa otázok síce bohužiaľ ostalo nezodpovedaných a sklamalo ma otvorené "rozuzlenie", ale niekedy si človek musí na odpovede prísť sám a aspoň ho to núti sa trošku hlbšie zamyslieť, čo sa hlavne v hororovom žánri sakra cení. Jo, a pre lepší zážitok je lepšie si o filme vopred nič nezisťovať. (01.12.2020)

Homo homini lupus, tak to je fakt objevení Ameriky. Každopádně mi bylo od začátku jasné, že nepůjde "jen" o nějakou sofistikovanější a intelektuálnější variaci na The Cube, ale že budou tvůrci prudit i nějakým tím humanismem a solidaritou a morálkou apod. Ovšem zaříznutí filmu závěrečným donkichotsko-komunistickým bojem za jakési Poselství, jehož smysl mi zůstal utajen, mě dost otrávilo. A to, že představitelka šílené a krvelačné Miharu, jediné postavy která mě zaujala, je v civilu jakási filipínsko-španělská popová hvězdička, mě otrávilo taky. (21.04.2020)