Hlídač

Vôbec som o tomto filme nevedel a tak som bol primerane zvedavý. Ale všeobecnú spokojnosť až nadšenie s väčšinou zdieľať nemôžem. Rovnako ako pohoršenie nad mlátením psa. Zhodnúť sa však môžem na výbornom stvárnení postavy bachara Vildomca, ale to ma pri kvalitách Jiřího Hrzána až tak neprekvapuje. Takže celkovo vnímam tento film ako zaujímavý, i keď nedorobený pokus využívajúci doznievajúcu novú vlnu. (09.04.2023)

Pan Hrzán se zde zaskvěl a předvedl něco, co bych od něj nikdy nečekal. To "něco" mám na mysli roli, kterou zvládl opravdu bravůrně. Vyšinutí zahrál skvěle. Tohoto herce jsem měl spojeného s komediálními rolemi, ale zde ukázal, že dokázal zahrát vlastně cokoliv. Je vás škoda pane Hrzán. Odešel jste velmi mladý. Mohl jste předvést spoustu dalších skvělých hereckých výkonů a lidé by vás milovali. (15.01.2012)

Tak tedy alespoň pro mě naprosto neznámý skvost, od pro mě neznámého režiséra a s figurou, kterou bych se nebál trošku porovnat s postavou pana Kopfrkingla. Zde ale není morbidně romantických vrah, ale duševně zaostalý Pepíček Vildomec, pilný a opravdu hodný i důvěřivý, ale na druhou stranu se v něm skrývá také hnusnej, sadistickej hajzl. Bohužel, do nedávna to o Pepíčkovi věděl pouze jen jeho pes. Náhlé rozzáření mysli a docvaknutí všech skutečností, které lze nazvat jeho vývojovým vrcholem, životní ranou i reloadem. Přizpůsobení se zvyklostem a "normálnu" znamená pro zmíněnou němou tvář velkou úlevu, pro jeden námořnický sen zkázu a pro vězně vojnu jak řemen. Naprosto vvnikající Jiří Hrzán v silném obrazu prvorepublikového hlídače vězňů, který je potřeba vidět považuješ-li se za znalce československé kinematografie. (02.04.2012)

V jednom dokumentu věnovaném životním osudům Jiřího Hrzána vyprávěl tuším Jan Kačer, že na počátcích své divadelní dráhy se měl Hrzán objevit na jevišti v zanedbatelné úloze, vlastně štěku. Udělal z toho ale tak exhibicionistický výstup, že si představení ukradl v podstatě pro sebe a vyvolal rozhořčení představitele hlavní role. Ze dne na den se zrodila nová herecká hvězda. Tahle vzpomínka se mi vybavila, když jsem sledoval jeho herecký koncert v roli hlídače. S Hrzánem totiž úspěch snímku stojí a padá. Scénář má výrazné rezervy. Chtěl by být podobenstvím o tom, jak se obyčejný snadno manipulovatelný vesnický blb vystavený vlivu vnějšího prostředí a v pozici, kde má možnost zneužít své postavení, postupně změní v tyranskou zrůdu. Jenže druhý Spalovač mrtvol se nekoná, protože případné poselství úspěšně narušují komediální prvky a vedlejší motivy, jakými jsou např. uprchlý recidivista, který si z hlídače nepokrytě dělá srandu, nebo motiv nerovného partnerského vztahu, po zásluze potrestaného. Scénář zkrátka nemá ten správný tah na bránu, ale i tak se jedná o zajímavý, v lecčems provokativní, snímek a doklad vysoké úrovně české kinematografie své doby. Celkový dojem: 80 %. (12.02.2013)

Mohla bych se tu rozplývat nad úžasným hereckým výkonem JIřího Hrzána nebo nad skvělým výběrem lokalit. Já bych se ale chtěla podělit o to, co ve mně film způsobil. Zpočátku jsem byla mírně na rozpacích, rozjezd se mi zdál pomalý, ale kochala jsem se reáliemi. Jak se začal film více rozjíždět, přibývalo vztahů a mě do vcuclo do děje! Na konci jsem si začala lámat hlavu, co vlastně bylo špatně? Byla to výchova přepečlivé maminky, či nízká inteligence? Chybějící otec nebo málo uznání od druhých? Co vlastně z toho nanicovatého chlapíka udělalo zvíře? Nakolik mohla zapůsobit milující manželka? Mohlo být něco jinak, kdyby se maminka ke snaše chovala přívětivěji? Kolik takových nenápadných chlapíků chodí kolem nás, úslužně se usmívající a doma tahají kočku za ocas? Mírně znepokojivé ... U mne film splnil to podstatné - měl poselství. 76% (25.03.2014)