A Game Without Rules
Hra bez pravidiel
Režie:
Jindřich PolákKamera:
Rudolf MiličHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Svatopluk Matyáš, Jiří Adamíra, Zdeněk Kryzánek, Karla Chadimová, Vladimír Menšík, Josef Bláha, František Šťastný, Jan Tříska, Stanislava Bartošová (více)Obsahy(1)
Dva kriminálníci mají v plánu vyloupit klenotnictví na Václavském náměstí. Jejich promyšlená akce se však zkomplikuje střelbou a společně s řidičem Burianem (Z. Kryzánek) prchají. S ním se poté lupiči rozdělí a přesednou do jiného vozu, který byl záměrně poškozen. Neovladatelné auto se zřítí ze svahu a z lupičů přežije pouze jeden (J. Tříska). Toho také policie dopadne v nedaleké chatě. V jednu chvíli s ním však je pouze kriminalista Málek (S. Matyáš) a po pokusu přemoci policistu je lupič nešťastně zastřelen vlastní zbraní. Málek z toho má značné problémy, neboť bez tohoto svědka nemůžou kriminalisté potvrdit, zdali nebyl komplicem kriminálníků také klenotník Litera (J. Adamíra). K této domněnce je vede fakt, že se odehrálo až příliš mnoho podezřelých náhod, které zlodějům usnadnily krádež. Hospitalizovaný Litera se pak skutečně v noci vytratí z nemocnice, aby si vyzvedl z tajné skrýše ukradené klenoty. Případ se později dostává k soudu, ale pro nedostatek důkazů nemůže nikdo nic klenotníkovi dokázat a jediným odsouzeným je Burian. Uplynou čtyři roky a po propuštění Burian navštíví Literu, od něhož žádá svůj podíl. Ten mu však tvrdí, že když dorazil ke skrýši, klenoty již byly pryč. Litera poté náhodou narazí na Málka, který se nyní živí jako taxikář. Toto setkání v bývalém policistovi znovu probudí touhu se do případu vložit a klenoty nalézt… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (134)
Tak tahle hra je nejen bez pravidel, ale také bez jediné třeba jen trochu sympatické postavy. Zvláštní. Jindřich Polák si s filmem docela pohrál a obzvlášť úvodní loupež natočil neskutečně strhujícím způsobem. Škoda, že jakmile se děj posunul o čtyři roky vpřed, začala mě Hra bez pravidel silně nudit. Závěr se sice opět rozjel v tempu zmiňovaného úvodu, ale to čekání na něj... Bylo příliš dlouhé. Velice podobně na mě včera zapůsobil film Poslední loupež s Genem Hackmanem: Nebýt herců v hlavních i vedlejších rolích, do konce bych se asi dívat nevydržel. ()
Pozoruhodné československé drama s kriminální zápletkou a povedenými akčními scénami. Po úvodní loupeži klenotů a drahých kamenů a následném soudním líčení se po čtyřech letech potkávají hlavní postavy opět a nastává psychologická fáze filmu, kdy se herecky nejvýrazněji projevuje J. Adamíra. Jeho spolupachatel Z. Kryzánek, neustále s kvérem v ruce, a také taxikář a exkriminalista S. Matyáš chtějí pochopitelně pro sebe z lupu co nejvíce a Adamírovi nezbývá než zapírat jeho existenci. Nastává hra bez pravidel, ve které je policejní složka reprezentovaná povrchním J. Bláhou zcela na vedlejší koleji. Bohužel jedna z hlavních postav S. Matyáš opět nevykročil ze své průměrnosti a jeho nevýrazný herecký výkon u mě snižuje celkové hodnocení filmu. V poslední velmi dramatické a akční scéně, v československé produkci nepříliš často vídané, se ke kořisti dostane V. Menšík, číšník s překvapivou změnou chování a s ještě překvapivějším způsobem skonu. Ačkoli závěrečnou pranici mezi Kryzánkem a Adamírou hodnotím jako dosti nepřirozenou, jasně převažují silné stránky snímku : nečekaně proměnlivý napínavý děj, kvalitně vykreslená psychologie ústřední postavy a povedené akční scény. ()
Malé české Zabíjení. Oproti Stanleymu samozřejmě s nedokonalostmi v technické stránce a dokázal bych si představit i změny ve scénáři směrem k jednoduchosti, nicméně na naše poměry velmi dobrý heist s následnými úniky toxické chamtivosti při dělení kořisti (překvapivě bez socialistických výparů). Asi v tom oboru nemá moc konkurence, ale v kutálení aut ze srázu je u nás Jindřich Polák jednička.. ()
Jedna z nejlepších československých kriminálek, které pomáhají tvořivá a odvážnější šedesátá léta a bravurní režisér. Na socialistickou krimi až západní (francouzské) pojetí, kdy nejsme svědky policejního pátrání, ale sledujeme drama z pohledu zlodějů a ani žádná z postav zde není vyloženě kladná, které by měl divák držet palce. Přesto vynikající výběr herců v uhrančivých i nečekaných rolích a hereckých výkonech udržuje do poslední chvíle děj do napětí a i v současnosti válcuje mnohé nové kriminálky. Herecké obsazení je vskutku interesantní - Svatopluk Matyáš, představitel sošných chlapáků, který mohl být takovým československým Gregory Peckem, nebýt toho, že pak dostával už role poplatné době. Jiří Adamíra, zde nečekaně v roli na kterou nepotřebuje použít své charisma a o to více fungující. Zdeněk Kryzánek, herec s vizáží předáka ze smaltovny, který ovšem mnohem lépe propůjčoval svůj obličej ranařům a hajzlům. Malou roli má i Vladimír Menšík, opět trochu atypickou a využívá svůj rtuťovitý herecký talent na maximum. Speciální třešničkou je obsazení legendárního motocyklového závodníka Franty Šťastného, který sice hraje sám sebe, ale zapojí se i do akce! Franta byl v té době natolik populární osobnost, že prostě byl, byť křečovitě vpasován do tohoto filmu a jeho role je tak trochu úlet. Tento filmový klenot je osazen ještě jednou geniální tvůrčí složkou a tou je hudba - kombinace bondovských ústředních melodií a žesťových variací à la Fantomas. ()
Řemeslně velmi dobře provedené dílo, dobrý střih, spád děje, herecké výkony, hudba... Uvěřitelné jsou i motivy jednání jednotlivých postav, scénář nemá logické díry. Tak proč jen ***? Chybí tomu moment překvapení, napětí, ztotožnění s hlavním hrdinou... Nestačí ani plus za ojediněle kritický pohled na fungování komunistické policie (1967) či otevřený konec (a tedy i absenci happyendu na závěr - závěrečného soudružského přijetí věrného soudruha jsem se bál zbytečně). ()
Galerie (43)
Zajímavosti (10)
- Když František Šťastný říká Málkovi, že pojede do Irska, myslí tím zřejmě, že se zúčastní Grand Prix v Ulsteru. Ve filmu skončil na chirurgii se střelným zraněním, ve skutečnosti skončil v Ulsteru na 3. místě ve třídě 500cc. (Gray)
- Lokomotiva, která zachytí číšníka Pepiho (Vladimír Menšík) v závěru filmu, je lokomotiva T 435.099 (dnešní označení 720.099-1), přezdívaná Hektor nebo Herkules. (alanwilder)
- Scény z motocyklových závodů byly natočeny během brněnské Grand Prix v roce 1966, kde ve třídách 250cc, 350cc a 500cc zvítězil britský jezdec Mike "the bike" Hailwood, který je i ve filmu k vidění na stupních vítězů. Mike Hailwood byl devítinásobný mistr světa silničních motocyklů v několika třídách a pozdější pilot formule 1 – např. v týmech Surtees a McLaren. (Gray)
Související novinky
Noir Film Festival slaví 5. narozeniny
Cynismus Humphreyho Bogarta, šarm Roberta Mitchuma, křehkost Lizabeth Scott, rafinovanost Alfreda Hitchcocka, temné příběhy z Mexika, napínavé filmové jízdy noirovými vlaky a standard v podobě… (více)
Reklama